Květa Fialová zemřela vloni po dlohé nemoci v úctyhodných 88 letech. Smrti se nebála, věřila, že duše je nesmrtelná. Životem ji provázel buddhismus, odešla v míru, s očekáváním dalších úžasných setkání v příštím životě.
Tuto nezapomenutelná herečku a krásnou ženu angažoval do Divadla ABC Jan Werich v roce 1958 zde poté působila po dobu 30 let.. Květa Fialová si zahrála také v mnoha českých filmech, jako např. S tebou mě baví svět (1982), Adéla ještě nevečeřela (1977), Léto s Kovbojem (1976) nebo Já nejsem já (1985), Báječná léta pod psa (1997), Babička (1971). Děti si ji mohou pamatovat mj. z pohádky Dařbuján a Pandrhola (1959) nebo ze seriálu Arabela se vrací (1990). Mezi její největší roli patří nezapomenutelná Tornádo Lou z Limonádového Joa.
Květa Fialová se cítila spojena s nadpřirozenem a jejímu srdci byla nejbližší buddhistická víra. Níže foto s Dalajlámou.
Foto Aha! – Marek Pátek, Martin Pekárek
Smrti se nebála, věřila v posmrtný život a tak se do vstup do neznáma, jak sama říkala, vlastně těšila.
„Žádný strach necítím a neřeším, kdy zaklepu bačkorama. Představa smrti je pro mě úžasná. Čeká mě něco, co ještě neznám,“
Její život byl plný optimismu a víry v dobro.
I přes to, jaké hrůzy se kolem nás dějí, věřím, že toho dobra je víc, protože dobro je potichu. Zlo je hlasité.
Její život byl plný optimismu a víry v dobro.
I přes to, jaké hrůzy se kolem nás dějí, věřím, že toho dobra je víc, protože dobro je potichu. Zlo je hlasité.
*enzo*
“Když vám například odejde blízký člověk nebo vám nevyjde něco v práci a zavřou se jedny dveře, možná si říkáte: „Je konec, končím s žitím“. Ale nikdy, ještě nikdy se nikomu nestalo, aby se neotevřely dveře nové. Jsem dost stará na to, abych ze svého života i z životů svých přátel věděla, že se nové dveře vždy otevřou. Ukáže se vám úplně jiná cesta a najdete v životě zase nový smysl. Pokaždé je nová naděje, ale musíte ji uvidět. Uvěřit. A jít.”
