Dana Chara Kratochvílová o sobě říká, že je čarodějka a designérka života. Mimo jiné je ale hlavně maminkou 4 dětí. Přiznává, že vždycky byla trošku jiná a své dary rozvíjela s krátkými pauzami od malička. Za „hlavní pracovní poměr“ má dnes práci s energiemi, které se naplno věnuje více jak 5 let. Za tu dobu pomohla nasměrovat a posunout již více jak tři tisícovky lidí, převážně žen. Dělá osobní konzultace, píše články a elektronické knihy, tvoří kurzy, pořádá semináře a také maluje obrázky. Seznamte se s touto inspirativní ženou…
Kdy jste si v životě poprvé uvědomila, že potřebujete změnu?
Těch uvědomění a životních křižovatek bylo v mém životě dost. To nejzásadnější bylo asi před 7 lety. Snažila jsem se stihnout tisíc věcí naráz a pracovala jsem několik let i 18 hodin denně. Neměla jsem čas na svou rodinu a už vůbec ne na sebe samotnou. Práce, kterou jsem dělala mi už dávno nedávala žádný smysl, spíš mě ubíjela. V tom bodě mi stále více a více chodily myšlenky, abych se věnovala svému poslání na plno a ne ve „volných“ chvílí (tak se to ani nazvat nedalo).
Co bylo největším spouštěčem toho, že se chcete vydat jinou cestou?
Emoce a pocity lidí, kterým jsem pomohla na jejich cestě. Tato energie mi dodávala životní sílu jít si za tím, ať to bude jakkoliv těžké.
Co bylo pro vás tehdy největší výzvou?
Asi jak začít, jak to celé uchopit. Rodina při mně nestála a po pravdě shazovali mé představy. Byli zvyklý na velký přísun do rodinného rozpočtu z mé práce a najednou bych měla začít od nuly. Nikdo mi v té době nevěřil, že se v tomto oboru mohu jakkoliv prosadit. Vždyť takových, jako jsem já, je hromada a jsou známé.
Byl pro vás proces změny složitý nebo jakmile jste se rozhodla probíhal snadněji než jste doufala?
Složité to pro mě bylo docela dost. Vždy jsem o sobě tvrdila, že jsem technický analfabet. Ledy povolili, až jsem si toto zakódové přesvědčení v hlavě odstranila. Sama si dělám webovky, zvládám propojit různé aplikace a vše si vytvořit. Docela jsem také bojovala se svými očekáváními. Ne vždy se můj sen zhmotnil tak rychle, jak jsem si přála.
Napadá vás proč lidé tak často velmi dlouho odkládají rozhodnutí a proč jim tak dlouho trvá, než se ke změně ve svém životě nebo v chování odhodlají?
Vnitřní strachy a obavy z nejistoty jsou v nás dost zakořeněné. Hodně je to i o způsobu, jakým jsme byli vychováváni. Když si člověk uvědomí, že pokud bude dělat stále totéž, tak může očekávat stejné výsledky, tak ho to donutí udělat změnu. Chce to nevzdávat se a jít si za svými sny dál. Pak se snadno z překážek stanou výzvy. A ty se již dají překonat. A hlavně , když se pak ohlédneme, tak na sebe můžeme právem pyšní. Svůj život máme ve svých rukou jen my sami a nikdo jiný.
Sama o sobě říkáte, že jste se vrátila ke svým „čarodějnickým kořenům“. Co si pod tím máme představit?
Jako malou mě k těmto věcem vedl můj tatínek, ale nikdy to veřejně nepřiznal. Ukázal mi svět z jiného úhlu pohledu. Každý může dokázat cokoliv, pokud si umí představit. Stačí jen chtít. Paradoxně čarodějky máme v rodině ze strany mamky .Mé schopnosti se prohlubovaly, ale jako dítě jsem s některými energiemi neuměla pracovat. To se týkalo hlavně nahromaděných negativních emocí. V období dospívání mi často chodily jasné vize, bohužel v tom špatném slova smyslu. Věděla jsem komu se co stane apod. Tehdy toho na mě bylo už moc a své síly jsem se vědomě zřekla. Výsledek však nebyl takový, jaký jsem očekávala. Zůstaly mi špatné pocity. A to bylo ještě horší. Když víte, že se něco hrozného děje, ale nemáte tušení komu a proč a zda se dá zvrátit, pak je bezmoc prostě šílená. Postupně jsem se pokorně musela „učit“ vše znovu. Přijímala jsem informace, které ke mně proudily a dávala jim váhu a respekt. Pak se to prolomila a kromě výstrah mi chodily i krásné a povzbuzující nápovědy.
Jak vznikla myšlenka na kurzy osobního rozvoje?
Původním mottem byly mé konzultace a výklady. Je mnoho opakujících se témat a situací. Samozřejmě, že každý příběh je v něčem jiný, ale spojnice zde jsou. Sama jsem neměla zrovna cestičku vymalovanou na růžovou, takže jsem si spoustu situací prožila na vlastní kůži. Přála bych si ulehčit život co největšímu množství lidí. Není nutné dělat chyby dokola a protloukal se zbytečně životem. Mnoho schůdnějších variant již byla prozkoumáno, tak proč toho nevyužít.
Jak takové kurzy probíhají v praxi?
Miluji akce na živo, mají zcela jinou energii. A i když je seminář nebo kurz stejný, tak se vždy hodně liší. Každý ze zúčastněných do toho dá kus sebe a tak se mohou tyto akce rozvíjet krásně podle potřeb klientů. Pokud jde o online kurzy, tak mám obvykle několika týdenní. Je to z toho důvodu, že většina lidí má pro sebe prostor jen na omezenou dobu. A také zpracovat si vnitřně jakékoliv téma, hlavně pokud nás hodně tíží, není lehké a nejde to zvládnout rychle. Do neživých kurzů mají všichni účastníci pak přístup na neomezeně dlouhou dobu. Docela často se stává, že po odloupnutí určité slupky se dostáváme daleko hlouběji a je potřeba si dané téma probrat znovu a intenzivněji.
Jaké další kurzy máte ve svém portfoliu?
Kromě výše zmíněného kurzu „3+2 kroky k životu jako v krásném snu“ mám hned několik průvodců životem. Mnoho z nich je dokonce ke stažení zdarma. Pokud někdo chce na sobě pracovat dlouhodobě v různých ohledem a postupně si zažívat nové programy, pak bych určitě doporučila elektronickou knihu „Magie pro šťastný život bez kompromisů“. Má hned několik velmi praktických bonusů. Poslední dobou také hodně maluji, převážně energetické a vibrační obrázky. V nabídce na webu jsou obrázky na harmonizaci pro jednotlivá znamení či nezpracované energie jednotlivých znamení (na každý rok nové), vibrační obrázky s různými záměry či si můžete ode nechat namalovat harmonizační obrázek na míru. Velmi se těším na možnost pořádání živých akcí. Pak se mohu přizpůsobit momentálním potřebám jednotlivců.
Nabízíte i karty „Magie života“. Co od nich mohou vaši klienti čekat?
Tento program je mou srdcovou záležitostí. Za 21 dní si můžete s mou pomocí vyrobit, na cítit a naučit se číst ve vlastních výkladových kartách. A pokud neumíte malovat, nevadí. Myslela jsem na všechny. Jedinečnost těchto karet je hned několika ohledech. Jsou vaše vlastní, takže k vám promlouvají vaší řečí. Nic se neučíte z příručky, jde to přímo z vás samotných. Kurzů a knih, jak vykládat karty je spousta, jen tato varianta (vaše vlastní s vašim osobitým výkladem) je pravděpodobně na trhu jediná. Nebo o ničem podobném nevím.
Co je dnes nejoblíbenější část vaší práce?
Nejvíce mě baví intuitivní tvoření. V listopadu se mi zdál sen o adventním kalendáři s konfigurátorem na rok 2021, ihned jsem představu dala do hmoty. A výsledek? Mnoho desítek lidí se mnou tvořilo a malovalo nejen po dobu adventu, ale rovnou vytvářeli svou vizi na následují rok. Některé klientky mi i posílaly fotky, jak se tvorby ujaly i jejich děti, takže vše musely tisknout minimálně dvakrát. Byla to kouzelná a velmi silná energie. Ale mou nejoblíbenější částí práce stále zůstávají osobní konzultace a výklady. Když je konzultace na živo, tak rovnou na vlastní oči vidíte, co člověk vysílá při příchodu k vám, a jak se doslova promění a prozáří při odchodu. Po telefonu je změna podtónů v hlase také zřejmá. Do zahraničí výklady nahrávám, tak nemám zpětnou vazbu ihned. Obvykle však přijde alespoň písemně ještě týž den, co byla nahrávka odeslaná. S odstupem času mi často chodí nádherné reakce. Je zajímavé, že střídají období miminek, pracovní postupy, šťastné vztahy a nová bydlení. Když přijdou dvě zpětné vazby na jedno téma, tak vím, že bude jich v krátkém časovém intervalu následovat ještě velké množství. A tyto zprávy jsou mým hlavním pohonem. Vím, že má práce má smysl a pomáhá.
Jak vypadá váš běžný den?
Ráno máme s menšími dětmi své mazlící rituály pro krásný den. Pokud to jen trošku jde, tak snažím, abychom všechna jídla byla po hromadě s celou rodinou. Mám čtyři děti a každý má jiný program, tak to není jednoduché. Dopoledne mám obvykle konzultace a ve volném prostoru si hraji s dětmi a také tvořím další projekty (jeden nový se narodí snad již v únoru), píši články nebo maluji. Po obědě, hlavně pokud nejmenší spí, se snažím stihnout ještě kus práce nebo další konzultace. Později odpoledne něco tvoříme nebo malujeme s dětmi. Často cvičíme nebo tančíme. Večer, po uložení nejmenších, se opět věnuji práci nebo rodině.
Jak nejraději relaxujete?
Miluji hraní si dětmi, tanec a malování, také cvičení a procházky. Také hraji v ochotnickém divadelním souboru, což mi dovoluje vypnout, smát se a jen tak být a užívat si přítomného okamžiku. Už abychom mohli znovu zkoušet a bavit lidi.
Jakou knihu máte aktuálně rozečtenou na nočním stolku?
Abych se přiznala, tak momentálně žádnou. Mám jich asi sedm nachystaných, až bude chuť a prostor. V poslední době však vyhrává malování.
Kdybyste měla dát ženám jen jednu jedinou radu, jaká to bude?
Buďte sami sebou, nesnažte se přizpůsobit nikomu a ničemu. Jste jedinečné a dokonalé přesně takové, jaké jste.
Máte nějaké životní motto?
Život se má žít a naplno prožívat, ne přežívat.
Více se dozvíte ZDE.
Foto: archiv
