Včera se mi, poté, co jsem na facebooku oznámila, že začínám s během, dostalo nebývalé podpory, která je pro mě jeden z hlavních motorů, abych vydržela a aby mi hlavně vydrželo nadšení. Všem tímto děkuji a vzkazuji, že nezklamu!
Vyburcovaly mě i rozhovory, které jsem vedla v minulosti se svými kamarádkami a známými, které běhají běžně a denně a už xy let..na jejich profilech jsou hlavně fotky z maratonských a půlmaratonských běhů, všechny mají takové ty speciální podkolenky a vyběhaný výraz, na krku pořád nějaké medaile, zobrazují počty uběhaných kilometrů a čas a tep, atd… a jsou to prostě už běžkyně…
Můžu s jistotou konstatovat, že takové ambice nemám, tedy zatím – kdo ví, co bude, že? Ale raduji se z maličkostí a připomínám si dnes a denně, že cesta samotná je cíl…
Útržky, které si z rozhovorů s běhajícími ženami pamatuju a které mě taky motivují:
“Vydrž, Kači, běhám už 3 roky – špek kolem břicha mám sice pořád, ale nohy mám jako vyretušované a z PHOTOSHOPU – bomba”
“Ty běháš jen 3 kilometry, Kati? To já bych se ani nezpotila, to by mi nic nedalo, já musím dát alespoň 10”
“Kačenko, super – těším se, až si zaběháme někdy spolu”
“To jsem teda zvědavá, jak dlouho vydržíš, já jenom 3 měsíce a víc jsem nedala – ale tobě držím pace”
Dnes jsem se rozhodla vyběhnout v 9.00 ráno, upřímně přiznávám, že proto, abych to měla hned rychle za sebou a před sebou měla celou neděli. Vybíhala jsem s teplou čepicí Gorenje od svého muže (to aby byl pořád se mnou) a poučena ze včerejška jsem si dnes vzala rukavice, což v mínus 3 stupních určitě doporučuji všem ženám, které teprve na svůj první výběh čekají:-)
Vybíhala jsem z brány a rovnou přemýšlela o tématu, kterým se můj dnešní blog bude ubírat a napadlo mě téma “Výhody nedělního běhu”. Musím se přiznat, že i když definice mé osoby je “Pozitivní optimistka se smyslem pro humor” a jsem žena s fantazií, první polovinu běhu jsem si na žádnou výhodu, které přináší ranní nedělní běhání v mrazu nemohla vzpomenout a ani mě zpočátku žádné nenapadaly. Až jsem doběhla k rybníku, už cela rozehřátá a ukázal se mi krásný výhled a samota a klid.
Zvolila jsem opět velmi pomalé tempo a najela na svůj rytmus a zapředla vnitřní rozhovor se sebou o zítřejším pracovním startu. Po téměř 14 dnech volna jsem už celá natěšená, až do toho opět skočím a najedu na to a rozjedu to. Hlavou se mi honily myšlenky o tom, že právě startuji 4. rok našeho podnikání (které jsem začala na mateřské dovolené), že musíme aktualizovat naše webky a facebook, o tom, že musíme dohodnout schůzku s účetní, o termínech pracovních schůzek a o dalších věcech a projektech, které s kolegyní Janou chystáme. A taky se mi honila hlavou akce ŽEN sro “Den, kdy se budu mít ráda”, která je už 16.1. a kde určitě po celý den budu. Leden je tedy měsíc plný startu, restartu, zajímavých akcí a aktivit a nejvíce na tom se mi líbí, že UŽ za 2 měsíce a něco je jaro:-)…
Dnes jsem dala celkem 3 kilometry, což bylo pro mě tak akorát a když jsem doběhla domů, můj muž mě opět vyfotil, vtáhnul do tepla a ukázal na teplé kafe, které mezitím uvařil.
Výhody nedělního běhu jsem si tedy uvědomila až v teple kuchyně po doběhu a tady je vypisuju:
1. Když vyběhnete v neděli ráno, nahodíte motor a rozehřejete se, máte pak lepší náladu, nahozený motor a stihnete mnohem více věcí
2. Když vyběhnete v neděli ráno a nevynecháte – jste zase o kus blíže tomu, že budete mít nohy jako vyretušované a z photoshopu:-)
3. Když vyběhnete v nedělí ráno a pak o tom hned napíšete blog – třeba zpříjemníte den dalším ženám
4. Když vyběhnete v neděli ráno a s během teprve začínáte, zpotíte se krásně UŽ po 3 km a nemusíte jich běžet 10
5. Když vyběhnete v neděli ráno a s během se teprve seznamujete, začínáte i samu sebe poznávat ještě více – já jsem až dnes zjistila, že při běhu mi hrozně moc rychle běhají moje myšlenky a běhají rychleji než já:-)
6. Když vyběhnete v neděli ráno a přiběhnete domů, čeká Vás tam muž, který je na vás pyšný a horké kafe, uvařené s láskou
…………………………..
Co z toho, milé ženy, vyplývá? Někdy zprvu nevidíme v našem konání, jednání, počinání – žádnou výhodu a ptáme se samy sebe PROČ to vlastně děláme? Není naše snaha marná?
Není, milé ženy, není 🙂 Buďme trpělivé, ty výhody někdy vyplavou časem, někdy hned “po doběhu”, někdy mnohem mnohem později – třeba v podobě zkušeností…Nenechme se tedy odradit, pokud vnitřně cítíme, že to, co děláme – dělat opravdu chceme a opravdu tomu věříme!
Mějte se všechny krásně a v příštím týdnu se hlásím zase:-) Nastartujte rok 2016 v osobním i pracovním životě s úsměvem a radostí!
Běhající podnikavá matka KK:-)
