Virus s nadhledem relevantních informací
Četla jsem moc hezký článek od přední pneumoložky doktorky Vašákové, odbornice na léčbu plicních onemocnění, která momentálně stojí v první linii v boji s koronavirovou infekcí.
Dovolím si její slova propůjčit a nastínit určitý pohled.
Popisuje stav v Thomayerově nemocnici, kdy k datu 18.10. měli cca 70 nemocných z celkového stavu sto lůžek.
Stále některá lůžka zabírají lidé, kteří jsou sice covid pozitivní, ale nevyžadují zdravotní péči ale péči ošetřovatelskou… leč je není kam přemístit, neboť se jako „pozitivní“ nemají KAM vrátit, geriatrické oddělení je nepřijímá, a tak zůstávají kapacitně ve stavu hospitalizovaných v nemocnicích.
Tady bych jen doplnila, že jsou pak následně počítání do kolonek hospitalizovaných s covidem. Na nemožnost přemístění těchto pacientů upozorňují lékaři obecně. Řešením budou snad nějaké hotely,ale ty musí projít úpravami, aby splňovaly hygienická kritéria.
V otázce, jestli covid skutečně útočí jen na staršího člověka, odpověděla, že nikoliv.
Vždy záleží na mnoha aspektech celkového zdravotního stavu, naší imunitě i genetických předpokladů.
Další otázka zněla, jestli covid zanechává po vyléčení poškozené plíce.
Dle jejich statistik uvádí, že mají zkušenosti s mnohem menším procentem takto poškozených než jiná nemocnice např. Hradec Králové.
Poškození plic u některých lidí skutečně je, ale to se týká i pacientů u níž byl prodělán virový zápal plic.
Jen připomínám, máme i jiné viry než nový koronavirus.
Otázka znějící … jestli došlo ke změnám v průběhu onemocnění na jaře a teď?
Dokládá, že ne. Pozitivum je, že je k dispozici více účinných léků včetně Remdesiviru a rekonvalescenční plazmy.
Padla otázka i na všespasitelné roušky.
Paní doktorka nebyla propagátorka nošení roušek.
Sama objasňuje, že kdejaký hadr na ústech skutečně žádnou ochranou není a podle CDC se musí jednat o třívrstvou plátěnou roušku, o kterou musíme pečovat, měnit ji několikrát denně, vyvařovat a žehlit.
Co se týče jednorázových roušek, je péče obdobná s tím, že ji nevyvařujeme ale vyhodíme.
Rouška také musí být správně na obličej připevněná… nesmí nikde profukovat a také s ní musí být správně manipulováno. Jen tak si zachováme nějakou ochranu a neublížíme si …
Sama poukazuje na fakt, že jen bláhový člověk si může myslet, že vir zastaví a hned zneškodní.
Pokud se něco hermeticky uzavře, tak po spuštění se stejně objeví v další vlně.
Abychom se viru zbavili, museli bychom se odstěhovat na jinou planetu.
Jediné řešení je získání postinfekční nebo postvakcinační imunitu … přeloženo – buď se s virem náš organismus setká nebo se necháme naočkovat.
V současné době je 80 % pozitivně testovaných bez příznaků.
20 % má nějaké klinické příznaky a jen 5 % má těžký průběh vyžadující zdravotní péči.
Kolaps zdravotního systému podle paní doktorky nehrozí, máme stále velice funkční zdravotní systém, kdy je spolupráce i mezi samotnými nemocnicemi.
Dodávám, že u nás funguje kaskádový systém a když se jedna nemocnice zaplní, přebírá péči druhá. To je základní rozdíl mezi stále nám vnucovaný katastrofický scénář v Itálii.
Děsivější je, že v populaci narůstá vlivem všech možných a nemožných opatření, která se neustále mění a současně tlak obrovského stresu … morální rozklad společnosti.
Mezi lidmi panuje nenávist, strach, což je nebezpečnější než samotná infekce.
Co můžeme pro sebe udělat?
Především převzít odpovědnost za své zdraví. Nečekat a nespoléhat se na druhého. Jsme odpovědni za život, který žijeme a pokud se nezačneme starat o svoji fyzickou kondici, jídelníček, budeme sedět u TV a zavřeni doma, tak se opravdu nemůžeme ničemu divit.
Máme tady novou složitou životní situaci a pořád zásadně platí, že každý máme odpovědnost sami za sebe.
Mysleme na to a nedávejme své zdraví a svůj život do rukou někoho jiného jen ze své pohodlnosti … nikdo to totiž za nás samotné nevyřeší. A strašit, děsit umí každý, ale uklidnit utěšit vyžaduje konkrétní podložené informace a pozitivní nadhled.
Mgr. Stanislava Gabriel, MBA, vztahový a zdravotní konzultant
