Stejně jako každý rok, i vloni se Česká republika v zimním období potýkala s chřipkou. Každý rok je to poměrně děsivé, a pokaždé jiné… Například v roce 2015 zde cirkuloval závažný typ viru, postihla nás plošná epidemie a preventivní chřipkové očkování nebylo dostatečně účinné. Otázek se nabízí celá řada: Proč očkování vždy nezabírá? Jaké viry nás každoročně napadají? Co můžeme očekávat v následujících letech? Má očkování nežádoucí účinky? Na tyto otázky se pokusíme postupně najít odpověď.
2. února 2015 Česko stanulo na počátku plošné epidemie chřipky. 9. března Státní zdravotní ústav hlásil konec epidemie. V těchto „nejkritičtějších“ dnech všechny kraje překročily epidemický práh a mnoho nemocnic v celé republice vyhlásilo karanténu. Za tuto dobu zemřelo kvůli komplikacím s chřipkou 41 lidí. Virus, který „zaútočil“, byl poměrně nový. Šlo o typ A/H3N2, jehož závažnost je vyšší, než např. u typů B nebo A/H1N1 z předchozích let.
Jak na tom byli lidé, kteří se nechali na podzim preventivně očkovat? Vakcinologové skutečně správně odhadli, že zde bude působit dominantní virus A/H3N2, ale, jak sdělil předseda České vakcinologické společnosti R. Prymula, „došlo k něčemu, co nikdo nepředpokládal – v březnu o rok dříve tento virus zmutoval. Vakcína ne úplně kryla ten typ A/H3N2, který teď cirkuluje“. V médiích bylo sděleno, že účinnost vakcín je asi 20 – 25%. Dle epidemiologů je to tak nízké číslo, že očkování nesplňuje jejich očekávání. Situace byla obdobná i ve světě.
Co je třeba k tomu, aby vakcína byla skutečně efektivní a ochránila před chřipkou? V prvé řadě musí vakcinologové přesně odhadnout dominantní virus (včetně mutace). Účinnost vakcíny je potom vysoká, různé zdroje uvádějí 60 – 90%. Pokud se stane to, co např. v roce 2015, a vakcína obsahuje jiný typ než ten, který cirkuluje, účinnost se rapidně sniží. V těchto případech může snadno dojít k tomu, že naočkovaný jedinec chřipkou onemocní.
Proč dochází k mutacím virů?
Proč vůbec došlo k mutaci viru A/H3N2? Jak sdělil R. Prymula, „mutace je jev náhodný, nedá se předpokládat. Virus možná zmutoval kvůli proočkovanosti, ale neví se.“ Viry mění svůj vzhled a vlastnosti, aby oklamaly náš imunitní systém. Pokud totiž imunitní systém přijde do kontaktu s chřipkovým virem, zapamatuje si jeho strukturu, vyvine protilátky a v budoucnu jej rychle rozpozná a zlikviduje.
V souvislosti s mutacemi se v odborné literatuře uvádějí dva termíny: antigenní drift a shift. Antigenní drift znamená, že vir během delšího období trochu změní strukturu svého povrchu. Tato změna není pro nás příliš nebezpečná. Každoročně se s takto změněným virem setkáváme v sezonních chřipkových epidemiích.
Oproti tomu antigenní shift je zásadní změna virové struktury, kdy vzniká zcela nový podtyp chřipkového viru. (K tomu dochází smísením různých typů virů. Např. prase může být infikováno chřipkovým virem lidským, ptačím i prasečím.) Pokud začne cirkulovat virus, který je odlišný od všech dosud známých struktur, s nimiž se náš imunitní systém setkal, máme co dělat s pandemií.
Typy chřipkových virů
Rozlišují se tři základní typy chřipkových virů: A, B, C. Virus A je schopný přežívat v organismu vodních ptáků a snadno se přenáší na prasata. Pokud se prase nakazí více viry, vzniká nový, nebezpečný virus (tzn. shift). V současnosti známe čtyři hlavní poddruhy typu A, které se izolovaly u prasat (H1N1, H1N2, H3N1, H3N2). Typ B provází lidstvo již po staletí, imunitní systém si s ním umí dobře poradit. Setkáváme se s ním v typických sezónních epidemiích. Každý rok se sice mírně změní (tzn. drift), ale tyto malé mutace nezpůsobují větší potíže. Virus C způsobuje jen mírné respirační onemocnění.
Virus A/H3N2 zde již v minulosti byl, takže do určité míry je na něj náš imunitní systém připraven. V posledních deseti letech byl u nás zaznamenán převážně virus A/H1N1, což je pandemický virus z roku 2009 a populace je na něj již adaptovaná. S tímto typem se tedy vypořádáváme relativně dobře.
V dalším pokračování si řekneme, jak je to s protichřipkovým očkováním v České republice, a jaké je složení vakcín…
