Karanténa byla známa už ve 14. století
Karanténa byla v Evropě zavedena Benátčany v Raguse (nynější Dubrovník) roku 1377. V některých přístavech musely lodě čekat čtyřicet dní (quaranta = italsky číslovka 40), před tím, než směla jejich posádka vystoupit na pevninu. Toto opatření bylo ve 14. století zavedeno, aby se zabránilo šíření moru. V Itálii byl již roku 1374 založen benátský Úřad pro zdraví/karanténu (quaranta giorni). V roce 1799 v USA schválil kongres zákon o karanténě.

Roušky v době moru
Karanténu lidé v dobách minulých brali velmi vážně a snažili se ji i přes neznalost epidemiologie dodržovat. Například před šířením moru zavírali městské brány a kontaminované věci pálili. Neměli k dispozici žádné dezinfekční prostředky, jen vodu a mýdlo. Pokud v přístavech po dobu čtyřiceti dnů nepropukla epidemie, vpustili posádku i zboží na pevninu.
 
Moroví lékaři s ptačím zobákem
V době morové nákazy se po městě nebo obci pohybovaly osoby v dlouhém plášti, s kloboukem, botami, rukavicemi z voskované kůže a v masce, jež měla typický prodloužený zobák. Byli to moroví lékaři. Zobák symbolizoval ptáky, protože ve středověku lidé věřili, že právě oni mor přenášeli. Zároveň zobák sloužil pro přechovávání vonných olejíčků a bylin, které pomáhaly přebít odporný zápach, jenž morovou nákazu obvykle doprovázel. Při sobě měli tzv. Heraldovu hůlku, aby se nemocných nemuseli dotýkat rukou. Úkolem lékařů byl též odvoz mrtvých těl a jejich pohřbívání do hromadných hrobů. Pohřbu se nikdo z příbuzných mrtvého nesměl účastnit, pohřbívalo se většinou v noci.
 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account