Jakou barvu podzimu máte raději?

Kdybych byla malá holka, uvěřila bych, že za noc rozlil své barvy nepořádný malíř. Ale já jsem již starší a věřím na přírodní zákony.

Zelené zbarvení listů způsobuje chlorofyl. Ten v době vegetace zachycuje sluneční energii a díky fotosyntéze vytváří látky důležité pro stavbu rostliny. Není to ale jen chlorofyl, který je v listech obsažen. Je v nich i několik žlutých a oranžových barviv. S odcházejícím létem klesá aktivita fotosyntézy a pomalu se začíná rozkládat i zelený chlorofyl. Ten uvolňuje místo pro žlutá a oranžová barviva, která se nazývají karotenoidy. Tato barviva jsou proti rozkladu podstatně odolnější a zůstávají proto v listech i po rozkladu chlorofylů.

 

Počasí pozdního léta má značný vliv na vybarvení listí. Možná Vám neušlo, že ne každým rokem je podzimní krása stejná. Jsou to dva faktory, které přispívají pestřejšímu vybarvení listů – intenzita slunečního záření a chlad. Ne však mráz, ten způsobuje narušení tvorby především červených barviv. Rovněž deštivé počasí není příznivé. Závislost chladu a intenzity slunečního osvětlení na zbarvení můžeme nejlépe pozorovat na velikých javorech, kde se listy na exponovanějších částech koruny lépe vybarvují než ty zastíněné.

Změna ve zbarvení není jedinou změnou, která se v listech před příchodem zimy odehrává. Ostatní změny jsou sice na pohled méně nápadné, nicméně jsou pro rostliny životně důležité. V listech se nachází mnoho důležitých látek – cukrů, bílkovin a minerálních látek, které by byly po opadu listů ztraceny. Proto před tím, než list opadne, je alespoň část těchto látek odvedena z listů do vytrvalých částí rostliny, do větví, kmene a kořenů, kde jsou po dobu zimního klidu uloženy.

Poté, co jsou látky z listů odtransportovány, listy opadávají. V tomto období jsou již dřeviny připraveny na přežití nepříznivých podmínek zimního období.