O tom, že se nám s mým drahým nedaří počít děťátko, jsem se již několikrát zmínila na svém blogu. Je to pochopitelně téma každé ženě nepříjemné a čím déle to trvá, tím horší pocity to provázejí. A tím větší psí kusy my, ženy, děláme, aby se nám vytoužené otěhotnění konečně podařilo. Obcházíme tedy nejrůznější mastičkáře, bylinkáře, terapeuty, doktory, chodíme na přednášky o tomhle a onomhle a nasáváme informace jako houba a všechny je samozřejmě ihned aplikujeme.
Já v tomhle nejsem výjimkou. Zkusila jsem všechno možné. Těhotná zatím stále nejsem, ale musím říct, že jsem díky těm různým seminářům, pobytům a přednáškám udělala za poslední dva roky veliký pokrok ve svém osobním rozvoji a jsem ráda za ty spousty nových lidí, které jsem poznala i spousty obzorů, jež se mi otevřely. Za celé ty dva roky se ovšem nikdo ze všech těch učitelů a mentorů nezmínil o něčem, kam mě nakonec (dost bolestivou cestou) dovedlo mé tělo. A totiž o pánevním dnu.
Ahoj, já jsem tvoje pánevní dno…
Pánevní dno se v ezoterických kruzích skloňuje zleva zprava. A přesto se na mě nikdo nekouknul a neřekl: “Hele, Lúmennko, když se ti nedaří mít miminko, co tvoje pánevní dno? Je OK?”Ne, že by takhle otázka mě samotnou nenapadla. Ale kdysi jsem si (patrně v nějakém ženském časopise v čekárně u doktora), přečetla, že zdravé a funkční pánevní dno se pozná tak, že když jdete na záchod, dokážete přerušit močení a zase jej spustit, kdykoli se vám zachce.
Samozřejmě jsem to vyzkoušela. A protože výsledek byl uspokojivý, naznala jsem, že pánevní dno pro mě není problém k řešení. Takže zatímco jsem si aplikovala bylinkové čípky a vzývala vnitřní bohyni, pánevní dno jsem nechávala ležet ladem. Jenomže ono o pozornost stálo. A tak si o ni řeklo.
Paralyzována bolestí
Začátkem června jsme s mužem prožívali dost stresující období. Bylo toho moc – na nás oba. A z toho stresu a únavy vzkypěla mezi námi celkem velká hádka. V zápalu vzteku jsem popadla nejbližší věc v okolí, jež byla (a teď se asi zasmějete) plastová vanička s mungo klíčky, a mrštila ji po něm. Ten prudký pohyb, vztek a vnitřní frustrace se spojily do erupce odzbrojující bolesti. Ta mi vystřelila ze spodní části zad až do konečků prstů pravé nohy.
Zhroutila jsem se v šílené agónii na zem. Nepamatuji si, že by mě někdy v životě něco tak strašlivě bolelo, jako tahle ze zad do nohy vystřelující bolest. S každým pohybem jako by se mi zabodával do kříže ostrý nůž. Stehno a lýtko mi tuhlo v křeči. Po tvářích mi tekly slzy bezmoci a bolesti. Hádka byla zapomenuta. Následujících 10 hodin se mým světem stala jen bolest, kterou ukončila až injekce silných analgetik na pohotovosti, kam mě nakonec zoufalý muž dovezl.
Jenomže tím celá anabáze neskončila. Už jsem sice bolestí nebrečela, ale stejně jsem nebyla schopná vůbec ničeho. Při každém pohybu se bodnutí nože ozvalo znovu, sedět nešlo vůbec, stát jen pár okamžiků, než mi nohu zachvátila nesnesitelná křeč. Týden jsem jen ležela a bylo mi strašně. Než kamarádka napsala na facebook status o tom, že shání fyzioterapeuta, neb ji bolí bederní páteř. V komentářích se objevilo jméno ambulance, kam prý berou hned a bez dlouhého čekání. Tak jsem tak zkusmo zavolala.
“Náhodné” setkání
Výsledek telefonátu mi vyrazil dech. Myslela jsem, že termín dostanu nejdříve za pár dní. Ovšem milý hlas ve sluchátku mi sdělil, že jim zrovna odpadla jedna pacientka a jestli bych tedy mohla za dvě hodiny. Mohla jsem. Musela jsem. Chtěla jsem. A tak jsem “náhodou” potkala skvělou fyzioterapeutku, která mi jako první člověk v mém životě řekla, že můj problém se týká pánevního dna. A to jak akutně zablokovaná záda, tak dost možná i potíže s otěhotněním. Po pár vyšetřeních zjistila, že moje pánevní dno je ve strašlivém stavu.
Přerušované močení totiž v žádném případě není diagnostický nástroj ověření stavu pánevního dna. Jediné, o čem vypovídá, je kvalita vašich svěračů. Pánevní dno je ovšem komplexní systém svalů a svalových úponů, které mají mnoho důlěžitých funkcí. Nejen, že pomáhají pánvi a páteři držet naše tělo ve vzpřímené poloze. Podílí se na pohyblivosti dolní poloviny těla, drží naše vnitřní orgány tam, kde mají být a je úzce propojeno s emocemi. U žen je pak důležitou součástí rozmnožovacího procesu – od tělesné rozkoše při sexu, přes úspěšné těhotenství až po porod. A to vše mají na svědomí hluboce uložené a proto často opomíjené svaly okolo pánve, kříže a kostrče.
Objevování a seznamování
Po týdnech rehabilitací se mi konečně ulevilo. A pánevnímu dnu jsem se rozhodla konečně dopřát pozornost a péči, jakou si tak důležitý opěrný bod těla zaslouží. Přihlásila jsem se tedy na víkendový kurz, který mu byl věnován. Takových kurzů je na výběr spousta, mě oslovily stránky Leny Achmeer mojepanev.cz. Pod jejím báječným vedením jsem se vydala hlouběji poznávat pro mě úplně novou část mého těla. A bylo to skutečně dobrodružství.
Po kurzu jsem měla pocit, jako bych objevila končetinu, o níž jsem třicet let neměla ani potuchy. Najednou jsem cítila přítomnost svalů, které jsem do té doby vůbec neregistrovala. A to jsem začala s cvičením jen velmi, velmi zvolna. Vlastně jsem jen začala dýchat do oblasti spodního bříška a při tom vizualizuji pohyb svalů, které dosud nedovedu vědomě ovládat. Jak zdánlivě banální a přitom neskutečně účinné.
Je to šílené, že po necelých dvou týdnech už cítím znatelný rozdíl. Jako by ožila jedna moje část, která dosud spala. Dýchaní do pánevního dna mi dělá moc dobře. Zatím to stačí, není kam spěchat. Šípková Růženka po svém probuzení asi taky nešla hned rubat uhlí :). Pozoruji, seznamuji se, ochutnávám, napojuji se. A je to úžasné a silné shledání.
Pokud jste už zaslechly (a zde se tvrdým y v koncovce obracím na ženy, muži prominou) o tom, že nějaké pánevní dno existuje, určitě se o něj začněte zajímat víc. Tyhle vzácné a důležité svaly trpí u většiny žen v současnosti sedavým způsobem života, hromaděním nevyjádřených emocí či nedostatkem pohybu. A už jen to, že pánevnímu dnu věnujete vědomou pozornost, odstartuje procesy, které mohou změnit mnohé. Já si zatím užívám seznamování a poznávání a určitě časem napíši, jak to pokračuje a kam to vede 🙂
S láskou (k sobě, ke svému ženství, ke svému pánevnímu dnu) Lúmenn
Kdo jsem?
Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek. Již od roku 2009 pro vás píšu web, zaměřený na duchovní rozvoj a spiritualitu. Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci. Navštivte také můj e-shop Angelum Lucis a udělejte si radost ručně vyráběnými magnetky, malovanými mandalami nebo dalším esoterickým zbožím. S dotazy se na mě obracejte v poradně.
