Hliník je horší dvojče plastu. Třídění plechovek mají podpořit zálohy

Zatímco v třídění plastů jsou Češi skoro mistři světa, plechovky končí zmačkané v koši. Přitom z ekologického hlediska je právě hliník vůbec nejhorším nápojovým obalem. Už při výrobě jedné nápojové plechovky vznikne až trojnásobně více odpadu než hliníku.

„Aktuální spotřeba všech kovových obalů představuje zhruba pět kilogramů na osobu, nápojových plechovek zhruba 1,5 kila na osobu,“ řekla iDNES.cz Petra Roubíčková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí. Právě relativně malé zastoupení plechovek v celkovém ročním objemu odpadů je důvod, proč se v minulosti na jejich třídění nekladl tak velký důraz jako třeba na plast nebo sklo.

Přitom právě plechové obaly jsou pro přírodu nejhorší. „Plechovky jsou nápojovým obalem, který má v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí,“ varuje Roubíčková. A zatímco u plastů se řeší především to, jak se zbavit použitých PET lahví a dalšího umělohmotného odpadu, aby se nehromadil v přírodě, u plechovek se skrývá jádro problému už v jejich výrobě.

Konkrétně jde o proces výroby hliníku z bauxitu, při kterém vzniká toxický červený kal. Tato odpadní látka je silně zásaditá a má zvýšený obsah radioaktivních látek. Navíc se jí dá zbavit jen velmi těžko. Dříve se toxický kal ukládal na skládky nebezpečného odpadu, v současné době většinou končí na takzvaných odkalištích.
 

Zelený koš v kině

Plechovek se vytřídí jen třetina

Obce mají povinnost třídit kovy už od roku 2015. Síť kontejnerů na kovy se sice rozšiřuje, ale zatím je dostupná sotva pro polovinu obyvatel České republiky. Podle společnosti EKO-KOM, která u nás zajišťuje sběr a recyklaci odpadu, jsou speciální kontejnery a pytle na kovový odpad k dispozici v 1800 obcích.  Pokrývají tak čtyři miliony obyvatel, kteří mohou toto třídění využít.

Kovy je také možné odvést do sběrných dvorů. „Hliníkové plechovky na nápoje námi nejsou detailně evidovány, ale dle našeho kvalifikovaného odhadu je dosahováno recyklace mezi 25 až 35 % kovových obalů na nápoje,“ doplňuje mluvčí EKO-KOM Lukáš Grolmus.
Recyklování plechovek je složité

Recyklace hliníku se na linkách v České republice provádí, ale recyklace plechovek je problematická. Množství materiálu, který se použije na výrobu plechového nápojového obalu, je totiž poměrně malé. Plechovky totiž musejí být lehké, navíc menší množství hliníku jejich výrobu přirozeně zlevňuje. Zároveň však tenký hliník v tavící peci velmi snadno shoří. I kdyby se tedy recyklovaly všechny použité plechovky, bez speciálních linek se stejně podstatná část plechu nenávratně ztratí.

Na druhou stranu kvalita zrecyklovaného hliníku je vysoká. „Kvalita sekundárního, tedy recyklovaného hliníku je stejná jako hliníku primárního, vyrobeného z bauxitu,“ vysvětluje Jakub Marvan ze společnosti Anbremetall, která se jeho recyklací zabývá. Hliník tak může být znovu bez problémů použit k výrobě nápojových obalů. To je luxus, kterého se třeba u plastového odpadu dosahuje jen velmi těžko. Z vytříděných PET lahví se většinou vyrábí plast nižší kvality.

Případné zálohování PET lahví by mohlo situaci s plechovkami zhoršit. „Debata o zálohování nápojových obalů se aktuálně točí kolem PET lahví. Pakliže by se zálohy na PET lahve zavedly, měly by se jednoznačně začít zálohovat i plechovky,“ vysvětluje Roubíčková. Výrobci by se totiž mohli z umělé hmoty částečně přeorientovat právě na plechovky, což by nebylo žádoucí.