Index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) je jednoduchý výpočetní nástroj, který by nám měl ukázat, jaká je naše ideální hmotnost. Využívá k tomu poměr tělesných proporcí, jako jsou výška a váha, které po zadání do matematického vzorečku ukáží číslo a podle toho získáte představu o tom, kde se pohybujete na škále od podváhy po obezitu.
„Tento údaj na jednu stranu usnadňuje informaci o proporcích těla, na stranu druhou může být docela zavádějící. Proč se ale stále používá? Jedná se totiž o velmi snadno stanovitelnou hodnotu,“ vysvětluje výživový poradce programu The 1:1 Diet Lukáš Vrána. Pro výpočet se používá vzoreček „BMI = tělesná váha (v kilogramech) / tělesná výška (v metrech) na druhou“ a výsledné číslo se porovnává s údaji v tabulce (viz níže).
Otázkou zůstává, jak dobře se můžete na výpočet spolehnout a hlavně, jak ho efektivně využít pro nastavení zdravé životosprávy. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrný dospělý obyvatel Česka trpí mírnou nadváhou. Průměrné číslo BMI se navíc v ČR postupně zvyšuje. Jenom od roku 2017 do loňska stoupl tento ukazatel z hodnoty 25,2 na 26,2.
BMI jako ukazatel dobrého zdraví není platný pro všechny fáze našich životů. Výjimku tvoří například těhotenství a kojení nebo dětství a dospívání. Zkreslený výsledek budou mít také ti, co intenzivně sportují a mají vyšší podíl svalové hmoty. Metrika navíc nezohledňuje věk a pohlaví a norma se může lišit i mezi lidmi různých etnik.
Proč hodnotu BMI sledovat?
Podle výsledku si můžete udělat rychlý obrázek o tom, do jaké kategorie spadáte a jestli u vás hrozí riziko vzniku onemocnění spojených s obezitou. Pro získání komplexního obrazu o vaší kondici však ale bude potřeba víc než jen pár čísel. Nejdůležitější je pochopit, jak vaše tělo funguje, které činnosti působí příznivě na vaše zdraví a jak si sestavit jídelníček, abyste tělu dopřáli důležité živiny a aby se vám v něm dobře žilo.
Které hodnoty BMI jsou v pořádku a které signalizují problém?
18,5 BMI (a méně) značí podváhu. Tělo může trpět nedostatkem živin a energie, což nepříznivě ovlivňuje jeho fungování.
18,5-25 BMI ukazuje optimální hmotnost vzhledem k tělesné výšce.
25,1-30 BMI signalizuje nadváhu, která může přinášet zvýšené riziko zdravotních komplikací.
30,1-40 BMI jedná se o obezitu, často se pojí s cukrovkou druhého typu, poruchou metabolismu lipidů nebo vysokým krevním tlakem.
40 BMI (a více) znamená nejvyšší stupeň obezity. Toto onemocnění často doprovází cukrovka druhého typu, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina lipidů, spánková apnoe a další přidružené zdravotní komplikace.
„Výpočet BMI slouží pouze jako orientační ukazatel ideální hmotnosti. Pokud máte zájem o změnu v oblasti tělesné hmotnosti, případně stravování, pak je vždy lepší, když vám celkovou kondici pomůže stanovit certifikovaný výživový poradce, který na základě měření přihlíží také ke složení těla i k tomu, kam se ukládá tuk. Součástí konzultace by pak mělo být měření na bioimpedančním přístroji, který vyhodnotí tělesnou kompozici včetně stanovení procenta tělesného tuku a plochy tuku viscerálního. Tyto hodnoty jsou už vypovídající a je možné se podle nich řídit. Na základě takového měření a konzultace umí výživový poradce sestavit jídelníček na míru,“ uzavírá Lukáš Vrána.
Zdroj: www.spolukiladolu.cz
Foto: www.spolukiladolu.cz
BMI jsem si kdysi počítala, ale to je hodně dlouho. Roky se nevážím. Důležité pro mě je, že se ve svém těle cítím dobře. A to je dobře. Jakkoliv velké výkyvy, ať už nahoru nebo dolů, nejsou zdravé.
Bylo nám řečeno nutriční poradkyní, že BMI není nijak důležité 🙂
Jsem sama ze sebou spokojená i podle Vašeho článku, jsem šťastný člověk, samožřejme to chce trošku ukázenosti a něco s tím dělat.