Boj s neviditelným nepřítelem: Jak se postavit rakovině v rodině
Znám mnoho lidí, kteří se setkali s rakovinou a bohužel, ne vždy to mělo dobrý konec. A kolika lidem rakovina vzala někoho blízkého, koho milovali. A přemítají se ve svých pocitech a dávají si za vinu, že to prostě nezvládli.
Ano i já jsem si tímto prošla. Nechápala jsem, proč se to muselo stát zrovna mě. Proč mi taťka umřel na rakovinu a proč ji má teď i můj manžel?
Dávala jsem si to za vinu, že snad za to můžu já. Že tu nemoc k sobě nějak přitahuji a předávám je na své nejbližší. Ale jak to přijmout a nedávat si to zavinu? Třeba to, že jste to mohli rozpoznat dřív a zvládnout to mnohem lépe.
Bohužel rakovina je plíživá a velice zákeřná. Udeří, když to zrovna nečekáte. Tak to bývá a tak to je. Rakovina je nemoc, která nebolí a nedává o sobě předem vědět. A to je ono.
Ale jak se s tím vyrovnat, když se objeví a snaží se vás dostat na kolena? To už vám bohužel nikdo neřekne. Musela jsem si tím také projít, abych to pochopila. Nebylo to ale hned. Je to životní zkouška a tak to přijměte.
Když jsem si uvědomila, že mě život zase zkouší, zkouší, co vydržím, tak jsem to přijala. Řekla jsem si, že to zvládnu a nenechám se tím položit. „Já se nedám, nebudu se hroutit“. To jsem si řekla a toho se držím.
U této nemoci je velice důležitá podpora. Nenechat nemocného spadnout do jeho chmurných myšlenek nebo do depresí. Je důležité, aby věděl, že jste tady VY. Vy, kteří jste mu oporou a podržíte ho.
I když je to, jak pro něj, tak i pro vás náročné, nenechte se dostat na kolena. Bojujte! Vždyť stojí za to bojovat.
Bojovat za krásné chvíle s vaším milovaným, za jeho a váš život.Podporujte nemocného a buďte s ním trpěliví. Vím, že někdy je to moc náročné a kolikrát je nemocný na vás nepříjemný nebo i zlý. Já jsem si tím bohužel také prošla, jak s taťkou a nyní i s manželem.
Kolikrát se snažíte, ale vděku se prostě nedočkáte. Chcete vašemu milovanému pomoci, být tu pro něj, ale on to odmítá. Ano i to se může stát. Nemocný si nechce třeba nechat pomoc, poradit a chce mít klid. Buďte trpěliví. Netlačte na něj. Nechte ho dýchat.
Netrapte se výčitkami, že jste to nezvládli a neobviňujte se. Přijměte to jako další věc, která vás posune zase v životě dál, jako zkoušku, která vás posílí.
Zdroj foto: Dagmar Arnoštová
-480x270.jpg)
