Proč si vytváříme “povlak” z cholesterolu a dalších lipidy ?
Játra produkují obrovské množství cholesterolu, což je důležitý lipid, využívaný tělem z mnoha důvodů. Podle definice je lipid jakákoli skupina tuků nebo tukovitých látek, které nejsou rozpustné ve vodě, nýbrž v rozpouštědlech tuků, například v alkoholu, éteru a chloroformu. Tento pojem je spíše deskriptivní než chemický, jako třeba “protein” nebo “sacharid”. Mezi lipidy patří skutečné tuky (estery mastných kyselin a glycerol), lipoidy (fosfolipidy, cerebrosidy) a steroly (cholesterol, ergosterol). Cholesterol tvoří značnou část buněčné membrány. Nadledviny užívají cholesterol k tvorbě kortikosteroidů, což jsou, mimo jiné, protizánětlivé látky.
Proč se ale cholesterol ukládá ve výstelce vaskulárního systému a všude ve tkáních ? Abychom mohli zodpovědět tuto otázku, musíme si nejprve vysvětlit, co je zánět či acidóza a jaká je funkce steroidů v těle.
Zánět neznamená nic jiného, než že tělo je v ohni. Tento zánět či oheň může být mírný, nebo se může proměnit v zuřivý požár. Rakovina je skvělým příkladem rozběsněného ohně. víme že příčinou zánětu je acidóza, která je způsobená tím, co jíme, pijeme a dýcháme, co si nanášíme na kůži, co si myslíme a cítíme.
Zánět bývá diagnostikován jako jistý druh “itidy”. Například artritida, zánět kloubů. Alopatičtí lékaři léčí “itidy” injekcemi steroidů – kortizonem, prednisonem apod. Protože víme, že nadledviny užívají cholesterol k tvorbě kortikosteroidů, je na místě otázka: “Proč moje nadledviny neprodukují dostatečné množství vlastního kortizonu ?” Odpověď zní následovně: Pokud jsou nadledviny slabé nebo nedostatečně funkční ve tkáni, která produkuje tyto steroidy, tělo se nemůže účinně bránit proti silnému zánětu.
Nemá-li tělo potřebné steroidy, nezbývá mu než se obrátit na vodu a elektrolyty, aby uhasily tento “požár”. Ale voda a elektrolyty rovněž způsobí v zanícené oblasti edém (otok). Játra nicméně začnou zvyšovat produkci cholesterolu, čímž tělu dodají další protizánětlivé látky. Cholesterol je jednou z hlavních složek steroidů.
Veškeré tyto protizánětlivé látky jsou potřeba k ochraně buněk před zhoubným působením kyselin. Tvorba povlaku probíhá přirozeně, chemicky, v kyselém prostředí. Tento “ochranný štít”, respektive povlak, jenž se sám může stát problémem, lze odstranit jedině alkalizací.
Většina lidí konzumuje 90 až 100 procent kyselinotvorných potravin. Není divu, že jejich těla potom vykazují kyselé hodnoty pH. Kyselé vedlejší produkty metabolismu ještě zvyšují toto překyselení a vyvolávají zánět (oheň), jenž je zabijákem buněk. Jak již bylo řečeno výše, pokouší se tělo ve své nekonečné moudrosti tento nepříznivý stav zvrátit nejrůznějšími metodami včetně produkce steroidů, cholesterolovým (lipidovým) povlakem, uvolňováním vápníku a zadržováním elektrolytu či tekutin. Tento pokus těla o vlastní alkalizaci představuje sebezáchovný akt.
Alkalizace je klíčem k obnově tkání, rozbití kamenů a odstranění lipidových nánosů. Tyto nánosy, způsobené zánětem/acidózou, zhoršují lymfatický a krevní oběh, což má za následek odumírání tkání, infarkt myokardu a mozkovou mrtvici. Acidóza rovněž způsobuje srážení tuků a živin, což vede k mozkové mrtvici, infarktu myokardu, ztrátě paměti, šedivění vlasů, bolesti tkání, tvorbě kamenů a dalším potížím.
