Když vám někdo poděkuje za to, co jste pro něj udělali, říkáte občas: „Není zač!“? Protože máte pocit, že to „přece byla maličkost“?
Udělala jsem zajímavý test 🙂 Ptala jsem se lidí, kteří přede mnou řekli „Není zač!“, na „bod zlomu“, od kterého předpokládají, že už JE „zač“…
Nedokázali mi odpovědět.
Najednou neuměli určit, kdy to, co vykonají, už má „hodnotu“, která by se „měla ocenit“ – ať již poděkováním, nebo třeba finančně.
Máte VY stanovený takový bod „zač“? A je ho vůbec potřeba hledat? 😉
Važte si své energie
Važte si VŽDY své energie! Jen tak udržíte v rovnováze výdej i příjem a energie bude moci volně proudit. A váš převažující pocit bude spokojenost.
Přijměte vždy poděkování nebo jinou adekvátní protihodnotu se samozřejmostí. Vy jste dali, oni přijali a poděkovali / oplatili / zaplatili. A pokud máte někdy pocit, že chcetezvýraznit, že jste to třeba pro obdarovaného udělali rádi i nad rámec svých „povinností“, tak mu to řekněte přímo takhle. “Udělal jsem to pro tebe rád.”
Tím pouze zasadíte svůj výrok do určitého zpřesňujícího kontextu, ale neuberete na hodnotě svému činu.
Pokud máte problém se sebehodnotou, pomůže vám ji skvěle nastartovat oblíbený online trénink Dejte si LIKE! Naučíte se v něm vidět, ocenit a podtrhnout své kvality a tím výrazně zlepšit svůj život. Bez ohledu na všechno, co jste si až dosud o sobě mysleli a brali to za jedinou pravdu.
Jolana Fišerová
Máte s „není zač“ vlastní zkušenost? Podělte se do komentářů!
