Tak často mně to připadá, když přivinu tě k sobě, žes kvůli mně zde na světě a já že kvůli tobě.
A co tak často ti chci říct, to ani jména nemá, má duše toho plna jest, leč ústa moje němá.
Kdo lásce doved zlořečit, ten nepoznal ji ani, neb láska umí odpustit a nezná proklínání.
A proto láska štěstí půl a polovic je muka, leč když se slza rozvlní, tu leckdy srdce puká.
Srdce se srdci zpovídá, myšlenky v dálku táhnou a ústa touhou žíznivá, po políbení prahnou.
Vítězslav Hálek
