Někdy se můžeme cítit zranění. Smutní, uplakaní, nešťastní.
Někdy se nám život pod rukama roztříští na milion kousků jako křišťálová sklenka nedopatřením shozená z okraje stolu.
A nám nezbude nic jiného, než sledovat červené víno vpíjející se do krajkového ubrusu po babičce. Hlavou nám proběhne „A co teď? Co mám uklízet dřív? Střepy, aby se nikdo nepořezal? Nebo mám zachraňovat památeční ubrus, aby na něm nezůstaly skvrny od vína?“
Jak snadné, v porovnání s rozbitým srdcem nebo zraněnou duší, je vyprat ubrus a zamést střepy z podlahy.
Proč nás nejvíc zraňují ti, kteří nám slibovali věrnost. Slibovali nám pochopení, oporu. Slyšeli jsme od nich, že nás nikdy neopustí, že při nás budou vždycky stát, i kdyby celý svět nám dal mat.
Proč dovolíme jiným, aby nám tolik ubližovali?
Proč ubližujeme sami sobě tím, že nechceme vidět pravdu? Že realitu vlastního života schováváme do skříně, kterou pečlivě uzamykáme na klíč. A ten pak s nadějí v srdci předáme do ochrany někomu jinému. Někomu, komu věříme víc než sami sobě.
Jak můžeme někomu, a je jedno komu, důvěřovat více než sami sobě? Co to o nás vypovídá? Jakou hodnotu tím sami sobě dáváme?
Proč jsme ochotní dát své srdce v šanc a s nataženou rukou jej věnujeme prvnímu, kdo o něj projeví zájem?
Proč pak dovolíme, aby nám ten dotyčný vyrazil naše křehké srdce, mnohdy plné šrámů, z dlaně?
Proč dovolíme, aby jej shodil na cestu plnou prachu a kamení a bez rozmyšlení nám na něj šlápnul?
Proč v sobě nemáme dost síly a víry ve vlastní hodnotu, jedinečnost. Víru v sám sebe.
Proč si sami sebe natolik málo vážíme, že dovolíme druhým, aby nám ubližovali?
Proč dovolíme druhým, aby s námi zacházeli jako se špinavým kusem hadru na podlahu?
Copak jste rohožkou, aby si o vás kdekdo utřel špinavé, zablácené boty? A pak do toho svého života, do svého domova vstoupil v botách čistých?
Ale co vy? Jak je vám? Jak se potom můžete hrdě zvednout, znovu vstát a vzít život zpátky do svých rukou? Narovnat záda a posbírat střípky sebevědomí, které tam někde kolem vás leží pohozené a pošlapané v trávě?
Mít zdravé sebevědomí, znát svoji hodnotu, být si vědom vlastní síly a důležitosti je klíčem k novým dveřím. Klíčem k lepšímu, radostnějšímu životu. K životu, ve kterém nedovolíte druhým, aby vám ubližovali. Nedovolíte to totiž sami sobě.
Jediný, kdo vám může ublížit, jste vy sami.
To vy si volíte, jak se budete cítit.
To na vás záleží, jak ke každé situaci, která vás v životě potká, přistoupíte. Jaký zaujmete postoj.
Máte na výběr!
Pokaždé, když se vám děje něco, co se vám nelíbí, s čím nerezonujete, se můžete rozhodnout, jak k tomu přistoupíte, jak se zachováte. Co uděláte proto, abyste to změnili.
Co můžete změnit, ZMĚŇTE!
A to, co změnit nemůžete, PŘIJMĚTE!
Vidíte ten rozdíl? Vidíte to v tom?
Ano! Přestáváte být obětí! To vy si volíte to, jak se budete cítit. Jak budete reagovat.
Z počátku to možná nebude snadné, ale cvičení dělá mistra.
Všímejte si ve svém životě věcí, které vám nedělají dobře, které se vám nelíbí. Věcem a situacím, které vás vysávají, ničí, trápí. Kvůli kterým se bojíte být přirození, sví.
Žijte svůj život pro sebe, ne pro to, co by tomu řekli, nebo neřekli jiní.
Nebojte se projevit svá přání, touhy. Nebojte se říct si o to, co chcete. Nebojte se někomu říct, že se vám jeho chování vůči vám nelíbí, že se vám zdá třeba hrubé nebo ponižující.
Tou nejdůležitější bytostí ve vašem životě jste jen VY! A nikdo jiný!
Obklopujte se lidmi, kterým na vás záleží a na kterých záleží vám. Budujte kvalitní vztahy. Zde více než kde jinde platí, že záleží na kvalitě a ne na kvantitě.
Stovky facebookových přátel vám večer nenabídnou sklenku nového vína, když se ta vaše původní s břinkotem roztříští o zem, protože ji někdo postavil příliš blízko okraji stolu na krajkový ubrus po babičce.
Nebojte se říct si o to, co chcete.
-
Děkuji-přes 160 srdcí. Čtěte 2.část: Jak zaujmout a pochopit muže
DavidZábrž||Vztahy a partnerství
Doporučení pro ženy, jak projevit uznání a podporu. Dámy, i vy jste silnou inspirací pro mne. Těší mne váš...
-
Sbírka potravin je dnem solidarity, při kterém může každý pomoci tím nejjednodušším způsobem, darem trvanlivých potravin a drogerie
KamilaKřivčíková||Vztahy a partnerství
Je organizována ve všech krajích potravinovými bankami a Českou federací potravinových bank ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu...
-
Co mi dala doba, kdy jsem byla poslušnou ovečkou?
AdélaNováková||Vztahy a partnerství
Ahoj! Nebyla jste některá u němých krásek v privátu Naughty Harbor? Já už jo. O tom, že mě to zajímá,...
-
Dovolená bez následků aneb 6 tipů, jak předejít zlomenině srdce
LudmilaBartikova||Vztahy a partnerství
Léto a čas dovolených je tu! Horko, odhalená těla, cestování, dobré jídlo a koktejly… Díky tomu všemu se naše...
-
#DOPIS MUŽI – V.
PhDr. PavlínaDoležalová||Vztahy a partnerství
Do pětice všeho dobrého. A hlavně zlého. ……………………………………………. Dnes jen ticho. To mi trochu pije krev. Rozsudek zněl jasně. ...
-
Škola volá! aneb Jak dítěti ulehčit cestu do školy
Petra LauraMaxová (Klapáková)||Vztahy a partnerství
Mezi dětmi, které za pár týdnů zasednou poprvé do školních lavic, jsou obrovské rozdíly. Nemám na mysli pouze věk...
-
PARDUBICE: Vánoční trhy na Peštýnském náměstí
KamilaKřivčíková||Vztahy a partnerství
Kdy: 1.12. – 23.12. Kde: Perštýnské náměstí v Pardubicích Co: Prodejní stánky budou otevřeny sedm dní v týdnu minimálně...
-
Adventní věnec. Odkud jeho tradice pochází?
KamilaKřivčíková||Vztahy a partnerství
Adventní věnce zdobí kostely během celého adventu i dnes. Mají svůj původ v lidové tradici severní Evropy, kde během...