Soulsisters není jen hashtag, jak to můžou ostatní lidé vnímat, ale spříznění duší, které se vám v životě buď poštěstí potkat nebo ne.
Mně se to podařilo…
Jsou věci, které člověk nemá potřebu ventilovat, ale když se Lůca dostala na nemocniční lůžko a de facto ve stejný čas, jak já před 4 lety, hodilo mě to zpátky do minulosti a uvědomila jsem si, kolik cesty jsem po tu dobu ušla….
Vím, že jí bude čekat dlouhá cesta a bude to boj, kde hlavní roli bude hrát trpělivost, ale já věřím, že ji budu zdárným příkladem toho, že z každého dna se dá odrazit a jít dál.
Není teď podstatné, čím jsem si procházela, ale kolik moc mi to dalo a kam mě to posunulo. A že vlastně ty největší pády vám paradoxně nejvíc dají. I když v ten daný okamžik to vypadá na konec světa, tak naopak, zavíraly se jedny dveře, aby se mohly otevřít druhé….
Mějte krásny den.
Mary *heart*
