Svoboda.
Co to je? Co se pod tím slovem skrývá? Co má kdo povolené? Kde je pomyslná hranice slušnosti? A kdo ji určuje? Kdo k tomu má předpoklady? Ten, kdo žije podle desatera přikázání? A kdo tak skutečně žije? Kněz? Jeptiška?
Tyto výše jmenované neustálé potkávám v ulicích. Protestují proti potratům.
Já sama bych dítě nikdy nezabila, je to nelidské, zbabělé a ohavné. Ano, v tom jsem celý život žila. Ale sama jsem se kolikrát dostala do situací, kdy jsem si říkala, že jsem mezi určitými lidmi měla štěstí, že mě dál nesledovali mezi prázdnými uličkami a to mi kolikrát nabízeli i peníze.
A začala jsem pochybovat o těchto mravně kázajících lidech.
Jeptiška žijící v celibátu, která s nejvyšší pravděpodobností nikdy neotěhotní? Dostane se někdy do velmi krajní situace, kdy by otěhotněla například po znásilnění, které se děje dnes a denně (a nemusí to být nutně jen v Česku)? Chtěla bych já mít takové dítě? Ptal se mě bůh, zdali chci být znásilněná, na to, abych se nemohla rozhodnout podle svého uvážení?
Dítě je dar, ale od kdy mi přikazuje bůh? Nebo jeptiška? Nebo kněz, který si oním dilematem stejně tak nemůže nikdy v životě projít?
Kde je má hranice slušnosti? Má hranice svobody? Odsoudí mě za to, že dítě stvořené z bolesti a neštěstí nebudu chtít?
Nevím, na kolik jste zběhlí v brněnském prostředí, kde se nyní kvůli kontroverzní hře v rámci Divadelního světa Brno dostávají do popředí lidé, kteří chtějí “slušné” hlasy do voleb na podzim od “slušných lidí“. Co říkáte na tuto “slušnost” vy? Kde je hranice slušnosti?
Můžeme odsuzovat divadelní hru, která je uměleckým výtvorem a světem svého autora? Můžeme vůbec odsuzovat fikci? A jak nás může urážet? Uráží nás sci-fi filmy? Fantasy?
Divadlo není realita. Ukazuje jen možný obraz, ale nikdy ne realitu.
Proč nás tedy uráží? Proč místo toho stejně tak neprotestujeme za vraždu nevinného novináře Kuciaka s jeho snoubenkou na Slovensku? Proč neřešíme, že se to vůbec může v naší době ještě stát, kdy už je dávno po divokých “devadesátkách”? Proč nerozebíráme do podrobností raději tohle téma, než divadlo vypovídající o člověku (Ježíši Kristu), který zřejmě nechodil po vodě, neproměňoval vodu ve víno, ale v evangeliích se o tom píše? Je to tedy všeobecně platná lež, kterou křesťanům nikdo nebere, a jako taková se uznává? Já věřím, že Ježíš existoval (a to nejsem věřící), ale na takové zázraky nevěřím. Lidem je však neberu. Protože mají právo volby.
Účelem zde není politizovat. Nezajímá mě politika, politické strany ani mocenské boje. Ale jako každý svobodný člověk mám právo se vyjádřit. A tak se vyjadřuji a věřím, že vždy budu, za svobodu.
Z našich daní financujeme různé věci. Například sport. Já nijak zvlášť sportovec nejsem. Mám se tedy vztekat, že uniká spousta peněz do fotbalu, který mi nic neříká? Bohužel je to tak zavedené a těžko se to nějak rychle změní, tedy naše daně jdou na všechno a my máme volbu si vybrat, na co z toho půjdeme.
Ale když se mi fotbal nelíbí, nechodím na něj. Rozhodně nechodím na stadion a nepřerušuji jim hru…
Nechci vracet cenzuru, chci si užívat nekonečné svobody, kterou pro nás vybojovaly generace před námi. Proto si jí važme a chraňme. Mnozí z nich za ni položili i život.
Nenechme ji jen tak jít tím, že budeme zakazovat to, co se nelíbí, co je neslušné, co je pro někoho urážející, když to je přesně to, co generace před námi nemohla – musela neustále sklánět hřbet a přikyvovat jen na to, co bylo naoko hezké.
Ptám se sebe a ptám se i vás: chci svobodně cestovat? Chci říkat, co si myslím? Chci mít tento blog a psát v něm v něm o svobodě? Chci se zastávat nevinných bez hrozby vězení? Chci žít?
Moje odpověď je jednoznačné ANO.
