Byl březnový večer. Brzy se stmívalo a venku bylo sychravo. Seděla jsem doma, ještě tenkrát u svého bývalého přítele. Stal se opět bývalým. Zkazila jsem jeden vztah.
Opět jsem nevěřila muži, který mě zřejmě opravdu miloval takovou, jaká jsem.
Věřila jsem v to, jak mi stejně uteče za hezčí, lepší, schopnější milenkou nebo mě opustí úplně. Těmito myšlenkami a pocitem, že pořád nejsem dost dobrá, jsem se dostala do slepé uličky. Moje nedůvěra ve vztahu jej nakonec úplně zabila. Nebyla již zřejmě cesta zpět.
 
Ptala jsem se proč? Po všech kurzech sebepoznání, po všech těch láskách krátkých, delších, proč pořád nevěřím mužům? Když jsem vstupovala do tohoto vztahu, byla jsem si jistá, že jsem se poučila. Znám již svoji hodnotu a mám se ráda taková, jaká jsem. Nebylo to tak. Přítel mi to pěkně zrcadlil a já zjistila, jak jsem krásně lhala sama sobě.
 
V tu chvíli jsem věděla, že musím někam na pár týdnů odjet. Nechápala jsem to jako útěk. Chtěla jsem mít prostor sama na sebe v cizí zemi daleko od domova, kde bych se více poznala. Jet někam, kde se žije odlišně než v Evropě. Někam kam mohu jet úplně sama. Volba padla na indonéský ostrov Bali. Ten večer jsem si koupila letenku na 3. dubna s návratem 17. května. Zároveň jsem jí ihned zaplatila. Bylo rozhodnuto, 6 týdnů budu trávit sama na ostrově „Bohů a Démonů“. Poznám krásné místo a snad i konečně najdu odpovědi na mé otázky, které jsem měla uvnitř sama sebe.
Změna prostředí na pár týdnů mi určitě prospěje.
 
Poslední měsíc v Čechách byl dlouhý a já se opravdu těšila na to, jak budu daleko od domova sama. V té době jsem ještě bydlela s bývalým přítelem. Domluva byla taková, že se odstěhuji po návratu. V hloubi duše jsem doufala, že spolu zůstaneme. Přála jsem si, aby nám ta 6 týdenní odluka pomohla. Já si začala věřit, jako žena a přestala hledat na sobě pořád nějaké mouchy. To jsem však ještě netušila, jak moc mi cesta na Bali změní život. Jak ten „Vesmír“ funguje, jak si přitáhneme do života, přesně to co potřebujeme vyřešit.
 
Cesta na Bali byla s dvěma přestupy dlouhá, ale stála za to. 5. dubna jsem přiletěla a měla celé dobrodružství před sebou. První dny jsem strávila na severovýchodě v Amedu u skvělého balijce mluvícího česky. Ten mě zavedl ke svému šamanovi, který mi přesně řekl, co potřebuji v sobě vyřešit. Řekl mi: „Bali ti pomůže a ty najít zde velkou lásku, vrátit se žít k nám“. V tu chvíli jsem to brala jako žert, o pár týdnů jsem pochopila šamanova slova.
Následující dny jsem strávila ve středozemním městečku Ubud, které stojí určitě za návštěvu. Jednak je tu Monkey forest, park kde si můžete sáhnout na místní drzé opice, ale i příjemný noční život. Nedaleko je úžasná stáj pro milovníky koní.
 
Během mé cesty jsem se rozhodla postoupit i hodně náročný výstup na místní nejvyšší sopku Agung, která je zároveň posvátnou horou hinduistů.
Zde jsem si sáhla na dno psychických i fyzických sil. Poznala jsem, co vše v sobě dokážu. Moje první změna, kterou jsem zde pocítila: „neboj se sama sebe“.
Máš v sobě dost síly dokázat cokoliv na světě. A to i vyrovnat se s nepovedeným vztahem tak, abys mohla do života přivítat vztah nový a lepší.
 
Na Bali je nejlepší cestovat na skútru. Tak i já se naučila, co nejrychleji ovládat tento malý stroj a vydala se do místního hustého provozu, který je ještě vlevo.
Neexistují tu moc žádná pravidla. Všichni jezdí, jak umí a dávají  přirozeně pozor a nic moc neřeší. Během řízení skútru jsem prošla mojí druhou změnou.
Naučit se nechat věci v životě plynout. Ano je třeba i něco udělat pro to co chceme v životě, ale pak už nad tím moc nepřemýšlet a nechat vše přirozeně plynout.
 
Navštívila jsem úžasné chrámy nabité energií. Pokud se dostanete na Bali, určitě se vydejte na následující chrámy: na jihu Uluwatu a Tanah Lot, na východě Lempuyang, Tirta Gangga a Taman Ujung, před Agungem Besakih a u jezera Bratan Ulun Danu.
Vyzkoušela jsem také potápění a surfování v Kutě.
Tyto zážitky ve mně změnily postoj ke svému vnitřnímu strachu z nových věcí. Najednou se ten strach přeměnil v příležitosti, které mě vnitřně posílili.
 
V Kutě jsem také potkala svou osudovou lásku. První dny jsem vše brala jako zábavu. Bylo příjemné poslouchat lichotky od hezkého opáleného učitele surfu. Nakonec jsme spolu strávili mých posledních 14 dní na Bali. Hodně si povídali o životě, více se poznali a oba začali cítit něco víc než jen prázdninový románek.
Můj odjezd nebyl lehký a připomínal mi scénu z romantických filmů. Naše láska trvá dodnes a já se za měsíc vracím na Bali žít svůj sen s tím klukem z pláže. Budeme půjčovat a učit surfovat, dělat raw dorty a já si splním sen o spisovatelce a cvičitelce jógy.
 
S odstupem času jsem si uvědomila, že vesmír mě na Bali neposlal náhodou. Naučila jsem se tu spoustu věcí a hlavně věřit sama sobě. Pochopila jsem, že člověk musí hlavně věřit v lásku a v to, že si tu lásku zaslouží. Zároveň se během mého čekání na návrat učím trpělivosti, a že všechno má svůj čas.
Vše co jsem četla v duchovních knihách, jsem začala díky Bali žít. A když se mi „honí“ občas v hlavě negativní myšlenky, moje srdce a intuice říká:  „musíš jít, musíš to zkusit“.
Život je příliš krátký na to, abychom ho žili dle očekávání druhých. Měli bychom ho žít, tak jak chceme skutečně my sami i přes všechny rizika, která to může přinést.
Poznala jsem krásná místa na Bali a za 6 týdnů zažila, tolik co člověk kolikrát nezažije ani za rok možná za život.
 
Pokud Vás můj článek zaujal, již brzy vydám podrobný eBook o mojí 6 týdenní cestě, formou mého osobního příběhu včetně rozsáhlejších praktických rad pro cestování a fotografií. 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account