Na dnešní den vychází 5. výročí smrti krále české lidovky – Stanislava Procházky.
Ten se narodil v severočeském Mostě 7. srpna roku 1919, po smrti maminky se s otcem přestěhovali do Kolína. Tady se mladý Standa vyučil číšníkem, nikdy se však v pohostinství neživil.
V době, kdy už bydlel v Praze, začal chodit na hodiny zpěvu k J. H. Vávrovi, pěveckému mistrovi, objevil nejen kouzlo muziky, ale aktivně začal hrát i fotbal. Vrstevník Pláničky a Bicana se stal celoživotním fanouškem Slávie a po celý život zůstal týmu věrný.
Svým příjemným vystupováním i libozvučným hlasem si vysloužil v pouhých dvaceti letech místo profesionálního zpěváka v kabaretu U Šenfloků. Účinkoval s orchestry Karla Vlacha i Karla Valdaufa, zpíval s Inkou Zemánkovou, populárním se stal v Divadle U Nováků, ve Stromovce i v Lucerně.
Mezi jeho nejznámější (a dodnes na venkovských svatbách notované) písničky patří třeba Nikdy se nevrátí pohádka mládí, Bílé konvalinky, Andulička, Tam na stráni nebo Hej, panímámo.
V 50. letech se oženil, do mladé rodiny brzy přibyl syn Stanislav junior (1954, který šel úspěšně v otcových pěveckých šlépějích – bohužel v srpnu 2003, v nedožitých 50 letech umírá naParkinsnovu chorobu).
Po vzoru jiných kapelníků založil Stanislav Procházka r. 1967 také orchestr, ale složený z ryze dámského obsazení – Slávinky. Proplouval desetiletími se svými oblíbenými a melodickými skladbami, stal se vedle Josefa Zímy stálicí české lidové a dechovkové hudby.
Mihnul se také ve světě filmu – epizodní roličku si zahrál v hudební komedii Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979).
Stanislav Procházka zvládl vystupovat ještě v opravdu vysokém věku, v roce 1997 ho nadace Život umělce vyznamenala cenou Senior Prix. Dožil se úctyhodného věku 96 let.
https://www.youtube.com/watch?v=A8oNgyRbjuY
