Prof. MUDr. Valja Stýblová, DrSc. (4.6.1922 Charbin, Čína – 12.11.2020) autorka psychologických románů a povídek pro děti, se narodila v Charbinu v Číně, kde tehdy její otec pracoval jako zeměměřič. Její matka byla volyňská Češka a otec český legionář, takže museli pro návrat do Evropy volit cestu přes transsibiřskou magistrálu. Od roku 1925 žila rodina v Praze.
Po maturitě na reálném gymnáziu studovala hudbu, v letech 1945-50 medicínu, rozhodla se pro neurologii. Od promoce až do odchodu do důchodu roku 1990 pracovala na neurologické klinice Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech.
V roce 1973 byla jmenována vedoucí katedry neurologie a psychiatrie Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy (dnešní 3. lékařská fakulta UK). Ve škole působila až do začátku 90. let. V letech 1981 až 1990 rovněž zasedala ve Federálním shromáždění jako poslankyně za komunistickou stranu.
Její dílo je ovlivněno její profesí lékařky. Většina románů a povídek je postavena na konfliktu, který souvisí buď se zdravotními problémy protagonistů nebo se zdravotnickým prostředím. Napsala scénáře k televizním inscenacím Až bude padat hvězda (1987) či Dětinské hry dospělých (1990) a podle vlastních próz k filmům Sólo pro starou dámu (1978) a Skalpel prosím (1985).
V roce 1986 obdržela za knihu Princ a Skřivánek cenu Hanse Christiana Andersena. Za tvorbu pro děti a mládež dostala v roce 2006 cenu Zlatá stuha. V roce 2007 obdržela Medaili Josefa Hlávky a v roce 2012 Cenu Josefa Hlávky (za vědeckou literaturu). Za rozsáhlý životopisný román o staviteli a mecenáši Josefu Hlávkovi nazvaný Lužanská mše dostala v březnu 2010 Cenu Boženy Němcové.
Zemřela 12. listopadu 2020 ve věku 98 let.
