Blog o tom, jak se slaďuje práce a rodina v Čechách
Musím se přiznat, že jsem o tomto blogu přemýšlela hodně dlouho a ještě i teď, po prvních napsaných slovech, nemám jasno, jak má a jak bude vypadat. To možná záleží tak trochu i na vás, čtenářích a čtenářkách, o čem a jak si tu budeme „povídat“. A tak bych vás ráda poprosila, staňte se aktivním spoluautorem blogu “SLAĎUJU, SLAĎUJEŠ, SLAĎUJEME” o tom, jak se slaďuje práce a rodina v Čechách (ale i za hranicemi). Za vaše názory, postřehy a reakce budu moc ráda!!!
Každopádně, pokud se nám podaří se přes tyto prvotní rozpaky přenést, a já věřím, že po několika pokusech (desítkách nebo stovkách? :-)) se nám to povede, ráda bych na tomto blogu s vámi sdílela své zážitky a možná i zkušenosti z mých slaďovacích aktivit, kterými se pokouším dostávat svůj život, svou práci a svou rodinu do, pro mě, potřebné rovnováhy. Někdy jednoduše a s lehkostí, někdy to trochu „drhne“, ale to zná každý a každá z vás, ať už kloubíte roli rodiče s rolí zaměstnance a partnera, nebo roli prarodiče a rodiče nebo sportovního nadšence a milujícího syna nebo dcery, nebo jakoukoliv jinou roli.
Slaďování rodiny, práce a osobního života je otázkou, která zajímá čím dál víc jak laickou tak odbornou veřejnost a začíná být v dnešní době relativně módní záležitostí. Ale tady stoprocentně platí, že co je módní, nemusí být vždy laciné a povrchní a jen tak na oko. Naopak, pokud tento trend budeme následovat, mnohem víc získáme, než ztratíme.
Kdo z nás by nechtěl žít svůj život bez stresů, úzkostí a tlaků, v pohodě a spokojenosti sebe a své rodiny a taky svého šéfa a svých kolegů a možná i své lékařky a určitě svých sousedů a řidiče autobusu, co s ním každé ráno jezdíme a pokladní u nás na rohu a určitě svého psa, který na nás každý večer věrně čeká u dveří. A přiznejme si, seznam ještě zdaleka nekončí, že? Já vám tu ale prozradím jedno „tajemství“, které jste už určitě mnohokrát slyšeli na různých místech, a možná už také sami vyzkoušeli a poznali. Já o něm každopádně vím díky své zkušenosti, špatné a po ní dobré.
Všechno začíná a také končí u nás samotných. Není to ani sobecké ani samolibé a už vůbec ne „klišé“. Já jsem strůjcem svého života a do jisté míry i svých blízkých, svého okolí a své práce. Já vnímám, já cítím, já reaguji, já akceptuji a taky já neakceptuji, já nechci, já neumím. ALE HLAVNĚ – JÁ JSEM…tady to všechno začíná.
A tady, pro dnešek, já skončím. Ale předtím pro vás mám jeden osobní úkol. Je to taková hra pro jednoho, docela zábavná a dost poučná 🙂
Vezměte si papír, tužku a kafe, v klidu se posaďte a napište seznam 10 (pro začátek stačí) označení – Kdo jsem – až budete seznam mít, vyškrtněte všechna označení, s kterými se můžete v klidu rozloučit a nechte jen ta, bez kterých už byste to nebyla vy a nemohla bez nich žít. A buďte upřímní, čím jste a čím opravdu chcete být, je jen VAŠE osobní otázka.
Tady je pro představu můj seznam:
KDO JSEM:
- Žena
- Máma
- Dcera
- Manželka
- Studentka psychologie
- „Majitelka“ zajímavé, smysluplné a obohacující práce
- Aktivní účastnice hodin Zumby
- Nejlepší kamarádka
- Fanynka Tomáše Kluse
- Milovnice tance
- …..
Tak co je pro nás v životě opravdu důležité?
Pište mi své seznamy a myšlenky, budu se na ně moc těšit a zase někdy…
Gábina
Zdroj foto:Pixabay.com
