Ahoj,
právě se stěhuju – je to mé první velké stěhování s rodinou. Řeknu Vám, že to jsou nervy. Co sbalit, co naopak potřebovat již nebudu – a zde je další problém.. vyhodit, darovat, nebo to nakonec vzít co kdyby náhodou se to jednou hodilo. Komplikovaná to věc. Někdy si říkám, že raději vyhořet, než to všechno dávat do krabic, pytlů atd. Otrávená ze všech. Shánění auta, lidí. Zjišťování, zda máte vše vyřízeno, či jste na něco náhodou v tom shonu nezapomněli. Navíc blíží se Vánoce, stihnu snad všechno, než začně ten shon, pečení a nakupování dárků? Tchýně s tchánem již řeší, zda opravdu musíme opustit naše dosavadní hnízdečko a být od nich byť jen 20 km dál – pro ně je to strašná dálka, jsou totiž zvyklí mít svého synáčka při sobě co nejblíže. Ano, plácám páte přes deváté, jelikož nevím, kde začít. Chci se ze všeho vypsat, tak snad Vám nebude vadit, že tento článek bude spíše jen vylívání mého srdce a vypsání mých rukou. Navíc je to můj první blog zde, většinou píšu na svém druhém blogu recenze, s těmito rubrikami nemám velké zkušenosti.
Abych se vrátila k tomu stěhování. Nemá někdo návod, jak vše zvládnout rychle a bez stresu? Mě pomalu dochází síly a nejraději bych vše jen naházela do pytlů, následně do auta a odjela hned do nového bytu. Pak mne čeká ještě vybalování – to teprve bude nálož. Kde vše jen uložím? Budu mít dostatečný prostor pro všechny věci? Neměla bych přeci jen něco vyhodit, darovat a zbavit se přebytečného bordela, který by jen ležel na svém místě a čekal by na možné použití? Stejně je nikdy nepoužiji – ale co kdyby náhodou, že? Tyto otázky si kladu dennodenně. Manžel se přede mnou často schovává, abych ho náhodou nenahnala pomáhat. Zato můj čtyřletý syn si dává velice záležet, aby toho na mne nebylo moc. Je sice malý, ale velice šikovný. Se vším si ví rady a stále od něj slyším: ,,Mami, já ti pomůzu.” Moje malé zlatíčko, které mi vždy dodává potřebnou energii, kdykoli ji potřebuji. Stačí jen jeho polibek či obejmutí.
Měla bych svůj výlev již nějak ukončit. Příště mi to bude možná psát líp.
Děkuji za přečtení. Ahoj
