Tradice pečení frgálů, též někdy nazývaných vdolků pochází z Valašska a je stará zhruba 200 let. První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826 a jedná se o unikání pekařský výrobek, který nemá v okolních zemích obdoby. Označení „frgál“ se původně používalo pro zmetky, tedy nepovedené kusy koláčů.
V chalupách je tehdy pekly hospodyňky hlavně v období velkých svátků – jako jsou Vánoce, Velikonoce, svatby, křtiny, hody. V bohatších staveních se pekly i na neděli, či na oslavu ukončení práce.
Dělávaly se z pšeničné a žitné mouky, zadělávalo se mlékem či vodou, dle toho, co si mohly hospodyňky dovolit. Z počátku byly hlavní náplní těchto koláčů hrušková povidla. Až časem se doplnila o náplň makovou, tvarohovou, povidlovou. Koláče se dělaly i s ovocnými náplněmi – jablečnou, borůvkovou a známé byly též s náplněmi z kysaného zelí, mrkve či cukrové řepy.
Těsto na frgále se muselo rozválet válečkem na uprostřed zcela tenkou placku, okraje koláče musely zůstat vyšší, aby náplň z koláče při pečení nevytekla. Hospodyňky náplně ochucovaly nejen skořicí, ale i badyánem, ale i pepřem či majoránkou. Vršek koláče byl zasypán hojně máslovou drobenkou a drceným perníkem. Tehdy se frgále pekly v pecích. Traduje se, že nejchutnější byly ty pečené v pecích hliněných. Hotové koláče se pak skladovaly v policích v komorách, či truhlách na půdách.
