Adventní doba – III.

 Minulou neděli jsme si začali psát o adventním věnci…

Věnec se tvoří z jehličnanů, tedy zelených větviček, protože zelená barva

symbolizuje život, v případě křesťanského svátku pak odkazuje na život věčný,

přislíbený právě Spasitelem. Ještě podstatně mladším zvykem jsou dětské adventní

kalendáře. Nejstarší verze s vystřihovacími obrázky se objevila v roce 1908,

kalendáře s čokoládovými figurkami se poprvé objevily ve Spojených státech

v 70. letech minulého století.

Vnímání adventu se za dlouhá staletí příliš neměnilo; vždy se jednalo

o příležitost k vnitřnímu zklidnění a hledání míru v duši, čekající narození

božího syna. Teprve od druhé půle devatenáctého století se ve stále

sekularizovanější Evropě objevuje i přenesené chápání adventu obecně

jako dlouhého trpělivého očekávání něčeho v daleké a možná

i nejasné budoucnosti. Na stránkách novin v této době najdeme třeba sarkastické

poznámky na adresu politických protivníků, jejichž obvyklým adventem

 je „naivní čekání na splnění slibů a na drobečky, které upadnou ze stolu

vídeňské vládě“, jindy se připomíná, že český národ je vlastně v adventním

očekávání už stovky let, a stále se nemůže svého mesiáše dočkat.

Hudlenka