27. červen je od roku 1985 oficiálním svátkem spojeným se sportovním rybolovem (a chovem ryb vůbec). Od roku 2001 je tento svátek dokonce pod oficiální záštitou OSN. Primárním cílem ustanovení tohoto svátku bylo upozornit na nutnost ochrany rybích populací s důrazem na dlouhodobou udržitelnost.
Sportovní rybolov do naší krajiny patří odnepaměti. V posledních dekádách prochází bouřlivým vývojem – změnily se nejen rybolovné techniky (často díky vývoji dokonalejších materiálů, o nosnosti současných vlasců i “realističnosti” přívlačových nástrah se našim dědečkům mohlo pouze zdát)), ale hlavně se změnil přístup rybářů ke koníčku jako takovému. Nebo alespoň většiny. Ještě před několika desítkami let byla představa puštění mírové ryby záležitostí hrstky podivínů, dnes si velká část rybářů velmi vybírá, kterou rybu (a jestli vůbec) pozvou k sobě do kuchyně. Takřka 20 % rybářů si rybu neponechá vůbec – ze způsobu zajištění večeře se tak stále více stává ryze sportovní záležitost.
U nás má rybářství dlouhou tradici díky chovu ryb hlavně v uměle budovaných rybníkách, které krásně dotvářejí českou krajinu. Našimi nejslavnějšími budovateli rybníků byli Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan či jeho předchůdce Štěpánek Netolický.
Světový den rybářství je příležitost, jak si připomenout důležitost zastoupení ryb v našem jídelníčku, ale i možností ukázat krásu rekreačního rybolovu, spojeného s pobytem v přírodě. Dnes už jen ztěží uvěříte informaci, že třeba v 16. století, kdy se rybníkářství dařilo nejvíce, byly právě ryby nejčastějším jídlem našich předků.
No a jak nejlépe oslavit tento den? Ideálně s nějakou dobrou rybou na talíři, tak dobrou chuť!
