Dnes bych vám ráda představila nejnovější knižní počin Štěpána Javůrka. Knihu, kterou jsem přečetla doslova jedním dechem a která i mně odhalila fakta, o kterých jsme se v dobách minulých ve škole neučili. Kniha mě zaujala možná i z toho důvodu, že moje babička a děda přišli po válce ze středních Čech právě do oblasti Sudet, kde tehdy byly k prodeji domy po odsunutých Němcích a vlastně i můj otec pochází ze smíšeného manželství Češky a Němce.
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovy okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun.
Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka…
Sudetský dům 🏠 se mi taky moc líbil, i když je ze smutné a těžké doby 🌼
A v květnu má vyjít druhý díl tohoto románu, už se moc těším.
Zajímavé čtení, ale moc historický děj na mě 🙁
Čím jsem starší, tím raději mám tyto knihy, které čerpají z pravdivých událostí o kterých nám ve škole buď neříkali vůbec a nebo se pravda ohýbala tak, jak se právě hodilo.