567

Tolik se mi to nehodilo! Spousta starostí, do toho v Čechách začíná sluníčko a jaro, které miluji a já slíbila, že odvezu malého Františka na Floridu do školy. Skvělý nápad a pro něj super příležitost, tak zkusím zkrotit všechny možné erupce kolem, termín odletu nakonec měním jen jednou a vyrážíme.

Auto na našich společných 12 dní v USA pořizuji až při mezipřistání ve Varšavě. Orientačně vím, že chceme navštívit kamarádku v Tampě, že musíme do Disneylandu a Universal Studios, že musím potkat alespoň jednoho aligátora, zastavit se na pořádného mekáče a že i já si výjimečně dám to půllitrové kafe do ruky. Při přistání v Miami začínám hledat bydlení, protože je jasné, že po 16 hodinách cesty bude lepší přespat někde v okolí a zapomenout na přejezd. A právě tady náš příběh a dlouhé hodiny povídání o tom, jak funguje náš vztah a “parťáctví“ začíná…

Parťák do nepohody

Od malička se v něm snažím držet co největší dávku empatie, což nebývá u mužů typické. Hodně mluvíme o toleranci, pochopení a proč je špatné závidět a že je lepší vždy všem okolo přát jen to nejlepší.

Po šesti hodinách v letadle se na mě ten můj desetiletý parťák podívá, když se mi choulí na klín, že půjde spát a říká mi: „Ale mamá, takhle se nevyspíš ty! Tak si takhle sedneme vedle sebe, já dám nohy na tebe, ty na mě a budeme to mít pohodlné oba dva.“ 

Parťák na cesty

Budíme se v typickém americkém laciném motelu. Pro autentický zážitek jsem nemohla vybrat nic jiného. Pravá Amerika! Budí nás laciná okenní klimatizace a ruch ulice, je 5 ráno, vyrážíme. „Kde jsou ty mrakodrapy?“ Vůbec mi to nedošlo – Amerika jsou přeci mrakodrapy! A tak mu plním první přání. S východem slunce projíždíme centrem Miami a vzhlížíme k těm vyčnívajícím budovám.

Je to výlet pro něj, tak ho vybízím, ať si sám řekne, kam dál. Sedáme k mapě a plánujeme přejezd dalších 300 mil. Máme tu čas jen pro sebe, a tak probereme úplně všechno!

Parťák srdcař

Vzpomíná na Jennynku, na svá zvířátka doma, jestli se babička dobře stará a kde všichni budou, než se za 5 týdnů vrátí. „Hlavně to, mamá, všechno ohlídej!“. V duchu si říkám, kde vzal tenhle talent rozdávat úkoly. Aha, zase ta naše empatie, vždyť tohle vlastně vídá u své mamá!

A tak pokračujeme dál a sepisujeme všechny nápady a přání, která tu chceme zažít. Během 20 minut máme program minimálně na dva týdny. Ale my to spolu dáme!

Parťák s otevřenou myslí

Jsou to krásné hodiny. Monotónní krajina kolem nás a nálada probrat všechna tajemství, která spolu máme. Takové to sdílení – „Mamá, pamatuješ…. A víš, jak tenkrát…. A víš, co jsem ti ještě neřekl? …. A víš, co mě ještě napadlo?…“ Tohle prostě miluji! Ještě když vidím, jak mu u toho září oči. Ten pocit, kdy oba dva víme, že cokoliv tady právě teď zazní, víme jen my dva. A tak to také zůstane.

Parťák s hlavou v oblacích a nohama na zemi

750 mil za tři dny, adrenalin, když zapomenete natankovat a další benzínka je za deeesítky mil, 2 hodiny v oceánu a věci na lehátku (omylem, jsem to nevěděla) za 50 dolarů, které ale u sebe nemáte a karty neberou…všechno jsme vyřešili! I to ubytko, kam jsme přijeli v noci a všude cedule DANGER ALIGATORS, já v ruce mobil s návodem, kde že jsou schované ty klíče, tak jsme je ve zdraví našli! S úsměvem a na pohodu, když problém, tak slušně a s omluvou. Další mrakodrapy, smrtící atrakce v Orlandu, vše jede podle plánu. 4 dny úplně bez starostí a jen pro nás, než tu naběhne do školního procesu.

Parťák učitel

Ano, přiznávám, pěkně to se mnou umí, má mě omotanou kolem prstu. Je to jedináček a téměř dva roky jsme spolu sami. Občas ale dojde na domlouvání, že takhle by to tedy nešlo. Se svou pohotovostí mi většinou argumentuje: „Ale mamá, já jsem kluk, a ti to mají jinak….“ Lapu po dechu a pokračujeme v diskusi. Odkazuji ho, že tedy další rozhovor na toto téma může vést s tatínkem nebo dědou.

Vnímá můj status ženy, a tak si užívám otázky typu: „A mamá, když jsi byla v mém věku, co by ti udělalo radost od kluka?“ Během chvíle rozebíráme, jak je hezké poslat si třeba lísteček se vzkazem pod lavicí namísto smsky. Ať holce pošle kytku nebo jí na procházce natrhá pampelišky. Ať se nepovyšuje a zůstane hlavně sám sebou! Ať udělá cokoliv, co právě cítí…

Parťák na celý život

Určitě mi bude parťákem na celý život, ale už ne na všechny cesty, ani prodloužené víkendy. A tak si povídáme o vztazích. Dostává mě svou upřímností: „Mamá, my jsme si s dědou říkali, že by bylo dobré, kdyby ses do třetice už nespálila. Já mám strach, že bys byla hodně spálená.“ Upřímně se zasměju, obejmu ho a dám mu pusu. Zkouším to vysvětlit a ubezpečuji ho (i sebe?), že tentokrát už kompromisy dělat nebudu. Věřím, že takového parťáka, kterého se snažím vychovávat v něm (jen pro zdravě sebevědomou a pohodovou parťačku), určitě brzy najdu i já.

Absolutní odvázanost, radost, otevřenost, láska, společné štěstí být spolu! Takhle vypadá naše parťáctví ❤️

Tagy:
2 Komentářů

Komentáře jsou uzavřeny.

  1. Irena H. 3 měsíci ago

    Krásně napsáno 🙂 moc si to spolu užijte!

  2. Zuzana Marešová 3 měsíci ago

    Milé, inspirující a povzbuzující 🙂

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account