Nikdo není dokonalý, každý má své chyby … záleží na tom, které chyby můžeme tolerovat … Nechci si hrát v žádném případě na mravokárce, ale nějak mi nedá o některých situacích a lidech nenapsat. Také netvrdím, že vše, co dělám, je dokonalé a bez chyb, ale vždy se snažím dělat věci jak nejlépe umím.
Jedu metrem a proti mě sedí mladá maminka se dvěma chlapečky a aby jim cesta lépe ubíhala, tak jim předčítá dětskou pohádkovou knížku a snaží se je zabavit a docela dobře se jí to daří. Je to určitě lepší, než kdyby na ně pokřikovala: “nekřič, neběhej tady, seď pořádně …” A na 100% je to lepší než malým dětem, které sotva opustily kočárek, vložit do ruky chytrý telefon nebo tablet a bav se sám, já si dám zatím cigárko, kávičku nebo budu v telefonu četovat s kámoškama. Malé děti jsou nejen zvídavé, chtějí poznávat a především chtějí komunikovat !!! Prostě jednou jsme se rozhodli mít děti, tak se o ně musíme starat, protože to co je my naučíme, budou ony učit jednou svoje děti.
Pamatuju se, že jako děti jsme se vrátili ze školy a už jsme se nemohli dočkat, jak půjdeme ven a budeme si užívat vzduch, pohyb a kamarády. Ta odpoledne byla snad nejlepší ze všech. Neseděli jsme celé odpoledne na sociálních sítích, ale venku na trávě a hráli si s kamarády. Když se rozhlédnu kolem, tak nejenže děti spolu komunikují jen přes mobil, ale také zapomínají, že se musí hýbat. Výsledkem toho všeho je baculatá generace, bez pohybu, vyrůstající na sladkých limonádách, čokoládových XXL tyčinkách a přesolených brambůrkách. Dívám se kolem sebe a vidím rodinku vracející se z nedělního výletu. No super, máma, táta a dvě roztomilé trošku moc baculaté holčičky. Jedna popíjející nejen přeslazený, ale i předražený džusík a druhá, aby se zklidnila, tak dostala slané chipsy :;( Obě dívenky nadšené a pomlaskávající blahem, jakou že to mají ňamku 😀 No jablíčka jsou drahá, ale brambůrky nejsou o moc levnější. Tohle asi není o ceně.
Vracím se domů se smíšenými pocity a uvidím mladou, upravenou dívku ve světle béžových mini šatičkách a letních sandálcích na podpatku. Všechno by tak nějak ladilo, ale pod béžové šaty tmavočervené spodní prádlo asi úplně nepatří. Holá záda jsou sice in, ale neměla by je křížit červená guma od podprsenky s vyčuhující cedulkou informující nás o velikosti a materiálu. Tohle chce fakt odvahu. Moje pocity jsou ještě smíšenější. Tak si říkám, je mi dobře v tričku, plátěných kalhotách a letních sandálech. Nasadím si sluneční brýle (růžové nemám) a jedu domů.
Tak tohle všechno může člověk vidět za jediné odpoledne. Ale je krásně, sluníčko svítí, tak se raduji z každého dne a těším se jak uvařím něco dobrého k večeři. Kdyby ještě alespoň malý májový deštík pročistil vzduch, tak by mi snad už nic nechybělo ke štěstí 🙂 🙂 🙂
