On: „Evo, jaký máš v životě plán?“
Já: „Já chci najít parťáka“
… možná čekal, že mu odpovím, kde chci žít, čeho chci dosáhnout, kde bude studovat syn, nebo že se chci vdávat? Úplně stroze odpovídám a v duchu mi běží myšlenka, že třeba by to mohl být „on“, ten princ (zase?), ale vzápětí si připomínám, že jsem si už slíbila, že nebudu dělat kompromisy a žádného prince nechci! Že bez ohledu na věk, kila navíc a první šediny já chci prostě krále! Tak třeba se pomalu začneme loučit…
Usmívá se, postupně chápu, že toho má v životě také už hodně za sebou, a tak si povídáme… hodiny, dny, týdny, dneska vlastně už i měsíce…
Takže v této životní etapě, moje milé ženy, já testuji, jak může fungovat takové parťáctví v praxi.
Hec není jenom kec
Dneska v 0:40 zvoní budík. Je to asi tak 30 minut, co jsem konečně zabrala, ale budík připomíná, že pokud chceme stihnout východ slunce na Sněžce, musíme vstávat. Ptá se mě, jestli jsem opravdu ok a půjdeme. Vím, že můžu říct cokoliv, že buď půjdeme oba, nebo ani jeden. Vyrážíme, chvílemi lapu po dechu, zastavujeme, vzájemně se hecujeme, laskavě a s úsměvem… 16 km, 5 hodin cesta, hodinka čekání na Sněžce na romantický východ slunce. Odpoledne koloběžkou dalších 22 km na západ slunce u Luční boudy. Nejvíc prostě! 🙂
Spontánnost je radost
Je to přesně měsíc, kdy jsem v tom největším pracovním kolotoči dostala otázku „Evo, Maroko?“ Odpovídám opět stroze „Děkuji, ale to časově nezvládnu,“ a tak o pár dní později dostávám pozvání jenom na víkend, protože chceme být spolu. Spontánnost mně vrozená nabírá na obrátkách, nasazuji tempo šelmy, v práci všechno lítá a v pátek večer balím kufr a na víkend jedu na otočku Marakéš.
Důvěra je základ
Ano, přichází starosti, mám je také a byla jsem zvyklá je většinou tutlat, nemluvit o nich, nesdílet. Jaké překvapení bylo, když tenhle borec přišel a říká – takže, my si o všem budeme povídat, chci to vědět, chci ti být oporou a věřím, že dokážeš v životě úplně cokoliv, co chceš. Řekni mi, kolik potřebuješ času, dám ti ho.
Překvapení nic nestojí
Už oba dva víme, že život není o tom ohromovat se auty a že já nepatřím mezi ty, které čekají dary. Největší radostí jsou jakákoliv malá překvapení či radosti. A tak jsem se rozhodla, že jeden úplně obyčejný den zpestřím návštěvou u mého milovaného lomu, svačina do batohu a jedeme. Předtím jsem ale chtěla ještě překvapit dobrou snídaní, a tak jsem (dle mého ranního rituálu) udělala matchu i pro mého parťáka… nechtějte vědět, jak to ráno dopadlo. Minimálně můžu sdílet zkušenost, že matcha je velice silný antioxidant a pokud na něj není váš parťák zvyklý (protože fakt miluje kafe!… to já doma léta nevedu), tak se rozhodně nedoporučuje ráno a už vůbec ne na lačno!
… ale pořád jsme spolu, každý den máme nový veselejší zážitek a jako správní parťáci si v tom vždy hledáme jenom to, co nás může společně posunout.
10. 6. 2022, Sněžka #photobyhim
Více foto pravidelně také na mém Instagramu
