Taneční představení, procházka městem nebo dovádějící děti. Portrét v pohybu má své kouzlo: zvěčňuje chvíle, které se už nebudou opakovat! Mezi uznávané autorky, zabývající se tímto žánrem, patří lektorka Nikon školy Lucie Vysloužilová. Poradila nám, jak co nejlépe zachytit okamžik…
Portrét v pohybu působí živě a dodává fotografii nestrojenou přirozenost. „Mám ráda dynamiku ve fotce, ať je to třeba jen zdánlivě nenápadná věc jako pohyb vlasů,“ říká Lucie Vysloužilová, jejíž pozvolná cesta k fotografii započala v roce 2011 skrze kurz instruktorky bikram jógy, za nímž odletěla do Kalifornie. Postupně začala objektivem aparátu zachycovat kromě jogínek také tanečnice, baletky i modelky. Jejími snímky se jako červená nit line právě dynamika – rozvlněné oblečení, výskok, chůze…
Volba objektivu určuje mantinely
Při focení dynamického portrétu je podstatná nejen správná volba fotoaparátu, ale také komunikace s modelem. „Je důležité se nacítit na daného člověka, vědět, co si k němu můžu dovolit. S tím se potom pojí výběr skla. Moje úplně nejoblíbenější sklo je pětatřicítka, tu využívám právě na pohyb a fashion fotografii, v poslední době jsem si hodně oblíbila i ještě širší 20mm. Na samotný portrét mě baví ohnisko 85 mm a samozřejmě klasika padesátka. Volba objektivu vymezuje prostor mezi modelem a fotografem,“ popisuje Lucie Vysloužilová. Pokud jde o blízkého člověka nebo profesionála, jemuž nevadí vstup do osobní zóny, dobrou volbou je 35 mm, pro modela, který se stydí, lze udržet větší odstup při použití „pětaosmdesátky“. „Skla s vysokou světelností ráda používám kvůli kresbě, kterou tvoří, a důležitá je pro mě i úroveň hloubky obrazu,“ dodává talentovaná fashion a portrétní fotografka.
Pomocník v podobě sériového snímání
Oříškem bývají děti, které při dovádění často pobíhají z místa na místo, a zachytit je není jednoduché. V tomto případě je lepší si udržet odstup, protože čím jsou dále, tím pomaleji „vyběhnou“ ze záběru. Platí to i v případě běžců či tanečníků: u rychle se pohybujících objektů se scéna bleskově mění a je nemilé při prohlížení pořízených snímků zjistit, že u správně exponovaného záběru s perfektní ostrostí a úžasným výrazem chybí v obraze část ruky, nohy či dokonce obličeje. Vždy je lepší provést dodatečný výřez v počítači, než smazat jinak dobrý snímek. „Snažte se člověka fotoaparátem sledovat v určitém úseku a pomocí sériového snímání pořídit více záběrů pro následný výběr toho nejlepšího. V případě fotografování přes hledáček doporučuji nezavírat druhé oko a bedlivě sledovat scénu v okolí vašeho objektu,“ dodává Filip Barták, školitel značky Nikon, která nabízí pro začínající fotografy bezzrcadlovku Z50 se sériovým snímáním s frekvencí až 11 snímků za sekundu s automatickým zaostřováním a řízením expozice.
Tvůrčí úhel pohledu
Při nastavení fotoaparátu hraje největší roli čas, ISO a závěrka. U detailů je třeba volit kratší čas, zejména z důvodu vysoké úhlové rychlosti kmitajících končetin a také pro potlačení pohybové neostrosti vzniklé držením přístroje s teleobjektivem. U portrétu pracujte s malou hloubkou ostrosti, tedy používejte malé zaclonění. Lze také vyzkoušet různé úhly focení. Zatímco klasickým portrétům lichotí pohled z mírného nadhledu, protože zachycený člověk se zdá štíhlejší a nevytváří se dojem „dvojité brady“, u dynamických variant může být změna úhlu výrazným tvůrčím prvkem. Fotky z podhledu prodlužují končetiny a působí tak dramatičtěji – například při výskoku či běhu. Zajímavý dojem vytváří rovněž záběry exponované tzv. na výšku. Zvláště, pokud je lokace například mezi vysokými stromy či budovami, podpoříte tím kompozici a zvýrazníte velkolepost okolní scenérie – v takovém případě lze modela či modelku zachytit menšího. Zajímavé úhly pohledu umožňují fotoaparáty s výklopným LCD displejem (např. bezzrcadlovky Nikon Z50, Nikon Z6 nebo Nikon Z7).
Cvaknutím spouště to nekončí…
Výsledný snímek lze upravit v postprodukci a doladit jej k dokonalosti. „Co se týče softwaru, používám Photoshop a Lightroom. Zároveň ale nejsem příznivcem velkých zásahů do fotky, zvlášť v poslední době se čím dál víc přikláním k přirozenosti. Myslím také, že snímek by měl být dobrý už v náhledu fotoaparátu. Photoshop umí fotografii v mnoha aspektech vylepšit, barevně natónovat, ale pokud v ní chybí to podstatné, počítač to nedožene,“ myslí si Lucie Vysloužilová. Obzvlášť u dynamického portrétu je důležitá zachycená emoce, atmosféra a příběh. „Fotka může být třeba i lehce rozmazaná, ale když má ‚duši‘, více úrovní a jakýsi wow efekt, působí na mě silněji, než technicky super vyladěný obrázek. Proto foťte v první řadě srdcem, s radostí a vášní,“ uzavírá umělkyně.
