Když se řekne slovo voda, každý ví, že se pije, že je základní podmínkou života, že je nepostradatelná, že ji potřebují všechny živé organismy.
Ve vodě vzniká život. Celý řetězec lidského života je od počátku vývoje spojený s vodou. Ne, nechci poučovat, veškeré informace si každý z nás najde na stránkách internetu.
V posledních letech se naše země potýká s nedostatkem vody. Příčiny jsou jasné. Teplota, proudění vzduchu, špatné hospodaření s půdou, zastavěné plochy, přemíra zabetonovaných ploch …
Nešly by příkladem také lázeňské komplexy?
Vloni jsem byla v jedněch velmi známých středočeských lázních. Součástí terapie byly kromě jiného i koupele ve vířivkách a uhličité koupele.
Jak tak sedím ve vířivce, ve vaně naplněné vodou až po krk, napadá mě otázka. „Kam ta voda odtéká?“ Samozřejmě, já člověk zvědavý, jsem položila tento dotaz rehabilitační sestře? Se zvednutým obočím se na mě podívala: „No přece do odpadních vod.“
Stejný dotaz jsem položila rehabilitační sestře při pobytu v uhličité koupeli. Ta mi suše sdělila, že minerální vodu nelze recyklovat, že ta musí do kanálu. Nevím, odborník nejsem.
A není to škoda?
Kdyby byla postavena nějaká recyklační nádrž, mohla by se voda použít na splachování, na zalévání okolní zeleně, na kropení vozovek. Vždyť v té vodě je jen „špína“ z dotyčného sedícího v té vaně.
Hm, nikdo to vlastníkovi nenařídí, tak proč utrácet peníze za stavbu nějaké té čističky nebo nevím, jak to nazvat. Odborník nejsem a určitě nebudu.
Budou to ty lázně, které se přidají?
Většina pacientů je v lázních „na křížek“, tudíž financované zdravotní pojišťovnou. Jsou to peníze z eráru (státní), vždy zaručené, tudíž proč se zabývat problémem čističky, že.
Tak nám té vody ubývá, každý mocný jen plácá, co bychom mohli, co bychom měli. Cena vodného a stočného roste, vody ubývá. Jak to bude v budoucnu? Co budou pít naše děti, naše vnoučata? Když položí ruku k dílu každý, třeba bude lépe. Nebuďme sobci! Nemysleme jen na zisk a na sebe!
Na shledanou v lepších a pozitivnějších časech.
