Jak překonat strach z chyb při učení cizího jazyka: Osobní zkušenosti a rady
Moje současné studenty bych rozdělila do dvou skupin:
začátečníci, kteří se německy učí teprve krátce a logicky tedy sekají jednu chybu za druhou a
pokročilí, kteří už v němčině mají něco za sebou, pořád se sebou ale nějak nejsou spokojení.
Obě skupiny mají v tomto případě jedno společné: všichni chtějí mluvit srozumitelně, bez chyb, a to nejlíp teď hned!
Ale jde to vůbec mluvit bez chyb?
A jestli ano, za jak dlouho se naučím německy tak dobře, že žádné chyby dělat nebudu?
Proč vlastně chceme mluvit bez chyb? Kvůli sobě? Kvůli práci? Abysme byli lepší než…?
Když vám někdo chyby opraví, berete to jako urážku? Prohru? Pocit, že (pořád)
nejste dost dobří?
Kde ale tento pocit pramení?
Ve škole nás při učení jazyka učitelé od začátku opravovali. Opravovali nám každou chybu. I tu nejmenší. Chyby se ve školství většinou neberou jako kreativní způsob práce s cizím jazykem, ale jako CHYBA = něco defektního. Něco, co je blbě, špatně a musí se hned opravit, aby k tomu příště nedošlo. Když se k tomu ještě připočte ZNÁMKOVÁNÍ, které nevychází z toho, co jste se naučili, ale spíše z množství chyb a toho, co jste se NENAUČILI, není divu, že se pak bojíme chybovat.
Prosím, zapište si za uši:
Chybovat je úplně normální a při učení jazyka se tomu opravdu nedá vyhnout. Za chyby se netrestejte a hlavně neshazujte sebe ani své jazykové sebevědomí! Místo toho zkuste přijmout fakt, že spoustu věcí teď líp říct nedokážete (neberte to ale jako výmluvu, když se vám zrovna nechce učit!). Naopak – věřte, že s trochou praxe a píle se i těch nejotravnějších chyb dokážete zbavit.
KAŽDÝ CHYBUJE
Ptáte se, jestli i já dělám chyby? S němčinou jsem začala na základce ve třetí třídě, kdy mi bylo 8. Když to spočtu dohromady, tak s němčinou trávím už asi dvacátý rok. V Německu teď žiju čtvrtým rokem a dorozumívám se v nejrůznějších situacích. Mohlo by se tedy zdát, že něco jako CHYBY u mě už dávno nemá místo. Možná vás teď zklamu, ty škodolibější z vás možná potěším: ano, i já dělám po 20 letech s němčinou chyby.
Moje nejčastější chyby už dávno nesouvisí s gramatikou, ale s CHYBNOU VÝSLOVNOSTÍ, která zásadně mění význam jednotlivých slov. Ani po letech pořád nevím, jaký význam má fordern a fördern a pravidelně je zaměňuju. Stejně tak třeba Minze a Münze. Že je správná výslovnost důležitá, můžu demonstrovat třeba na mé další „oblíbené“ chybě – rozdíl mezi slovy schwul a schwül.
Zaboha si nejsem schopna zapamatovat, že schwül = dusno a schwul = homosexuál. Vždycky tato slovíčka zaměním. Už se mi několikrát stalo, že jsem v dusno před bouřkou řekla, že je echt schwul (homosexuálno/ teplo), což byla významově pěkná blbost.
Jestli vás téma správné výslovnosti zajímá do hloubky, rozhodně mrkněte na tento článek >>
JAK NEDĚLAT CHYBY
Máte taky svoji soukromou hitparádu chyb? Přežblebty nebo hrubé chyby, které uděláte pokaždé, když jde do tuhého? Vsadím boty, že jo! Má je totiž každý! No ale co s tím?
VERMEIDUNGSSTRATEGIEN
Jestli víte, že si určitá slova pletete jako já, nejlepší strategie je se takovým slovíčkům ZÁMĚRNĚ NEBO INTUITIVNĚ VYHÝVAT a nepoužívat je, dokud nemusíte. Odborně se tomu dokonce říká Vermeidungsstrategien (vyhýbací strategie). Neuvádějte se prosím do takových situací, kdy daná slova musíte použít. Já třeba v dusnu radši říkám heiße Luft 😉
Samozřejmě je rozdíl, jestli máte pár slovíček, která se dají jednou za půl roku elegantně vynechat nebo jestli pokaždé chybujete v jednotlivých pádech, perfektu nebo si ani po letech nejste schopni zapamatovat, kdy použijete mir a kdy mich. V takovém případě si popravdě zodpovězte pár otázek:
Když chybuji, opravdu rozumím danému gramatickému jevu? Vidím tam jasnou strukturu a pravidla? Nechybí mi náhodou převedení gramatiky do praxe? Nepotřebuju ještě více procvičovat? Možná je zrovna tady zakopaný pes. Nejlepší způsob, jak zjistit, jestli dané gramatice opravdu rozumíte, je ZKUSIT JI NAHLAS NĚKOMU VYSVĚTLIT. A pokud možno uvést i pár příkladů.
MNEMOTECHNICKÉ POMŮCKY
Pokud víte, že dané gramatice rozumíte, ale cítíte, že si váš mozek daný problém (gramatiku, slovíčko) pořád nemůže zapamatovat, zkuste si vytvořit nějakou mnemotechnickou pomůcku – něco, co vám pomůže si danou tematiku vštípit do paměti. Klidně si vymysleto něco, co nikomu nedává smysl. STAČÍ, KDYŽ TO BUDE DÁVAT SMYSL VÁM. Mně se třeba osvědčila moje soukromá pomůcka mir – 3.pád, mich – 4.pád. 3 < 4, proto má 4.pád o jedno písmenko navíc. Mně to dává smysl a už několikrát mi toto pravidlo pomohlo. Pokud jste na začátečnické nebo mírně pokročilé úrovni a chcete redukovat vaše množství chyb na minimum, DEJTE SI ČAS, netlačte na sebe a klidně si danou větu v duchu dvakrát promyslete, než ji rychle bez rozmyslu a s deseti chybama vyslovíte. Pro posluchače je opravdu rozdíl, jestli slyší větu s jednou chybou nebo s deseti! Tak nebuďte zbrklí a dejte si na přemýšlení čas!
Jestli jste naopak pokročilí a vaše občasné chyby vás přesto stresují, zkuste se ohlídnout a mrknout na to, CO VŠECHNO už německy umíte říct. Dám ruku do ohně za to, že to nebude úplně málo. Zkuste se taky jednou POCHVÁLIT a být na svoje jazykové znalosti pyšní! Nikdo jiný to za vás fakt neudělá!
A kdybyste s němčinou potřebovali pomoct, jsem tu pro vás!
Míša Skopalová
Zdroj foto: Pixabay.com
