*heart**heart**heart**heart*
Před lety to byl ezoterický blábol. Dnes se tím zabývají i seriózní psychologové, psychiatři a vědci. Genetická paměť existuje. Kdo by ji chtěl vyvrátit, může jen těžko odůvodnit, proč se bojíme ohně, vody, šelem. I to je instinkt, paměť, se kterou se rodíme a tedy umíme reagovat na to, co nás nejvíce ohrožuje a k čemu došli naši předkové opakováním a zkušenostmi. Bohužel se zdá, že dědíme také jiné reakce na to, co jsme zažili. Už C. G. Jung to ve svých knihách zmiňoval, ten pocit, že někteří mají pocit, že nesou rodinnou karmu, se kterou už nechtějí mít nic společného, rodinná prokletí? Údajně se silně stresující události mohou otisknout do vajíčka, spermie a rodíme se s predispozicí na tyto nebo podobné události reagovat stejně. Vnímat je, přitahovat si je k sobě, chybně je řešit – paleta je široká. Svou roli hraje pak i rodičovský vzor, kde třeba tento problém také přežívá a dítě ho přejímá a neumí pak tyto situace efektivně řešit i kvůli tomu, že efektivní řešení od blízkých lidí nikdy nezažilo. Jak překročit takový stín? To je běh na dlouhou trať, ale na začátku je vždy uvědomění, že to, co se nám někdy děje, i opakovaně, nemusí vždy souviset s našimi vlastními chybami, ale může jít i o něco, co táhneme s sebou celé generace.
