Polovina populace bude tvrdit, že neexistuje a ta hezčí polovina, že ano. Multitasking, neboli schopnost dělat více věcí najednou, prý odlišuje ženy od mužů. Jak to je ale doopravdy?
Multitasking: Skutečně šetří čas, nebo spíše zvyšuje chybovost?
Tak jak to je?
Zvládli jste přečíst obrázek tak, že jste se nemuseli vracet?
Pak jste mistryně v multitaskingu, tj. jste schopné dělat více věcí najednou.
Občas to děláme všichni: píšeme SMS zprávy při chůzi, posíláme e-maily během meetingů, chatujeme na telefonu při vaření večeře. V dnešní společnosti dělat v jednu chvíli jen jednu věc je luxus.
Dost pravděpodobně ale neděláte sobě (nebo svému šéfovi, přátelům a rodině) žádnou službu. Výzkum ukazuje, že multitasking není zdaleka tak efektivní, jak bychom rády věřily a může být dokonce škodlivý pro naše zdraví. Pokud jste byly doteď pyšné, na to, jak efektivní jste, když děláte více věcí najednou, budete asi překvapené.
Ve skutečnosti jde jen o zběsilé přepínání
Podle vědeckých studií je multitasking ve skutečnosti přepínáním úkolů. Pokud jde o pozornost a produktivitu, naše mozky mají omezenou kapacitu. V jednu chvíli jsme schopni se věnovat pouze jedné věci, s výjimkou automatického chování jako je chůze nebo žvýkání žvýkačky. Když pracujeme na více věcech na jednou, přepínáme neustále z jedné do druhé a většina kapacity je tedy zaměstnána neustálou adaptací na “nové”. Je to velmi vyčerpávající proces.
Zvládáme toho víc?
Na rozdíl od všeobecného přesvědčení multitasking nešetří čas. Ve skutečnosti Vám bude pravděpodobně trvat déle dokončit dva projekty, když skáčete tam a zpět, než by trvalo dokončení každého zvlášť.
Odborníci odhadují, že přepínání mezi úkoly může způsobit 40% ztrátu produktivity a mnohem větší chybovost.
► Pokud tedy chcete opravdu šetřit čas, dělejte věci po dávkách. Plaťte své účty najednou, odpovídejte na e-maily na všechny najednou. Každý úkol vyžaduje specifický způsob myšlení, a jakmile se dostanete do jedné činnosti, měly byste tam zůstat a věc dokončit.
Multitasking vytváří neustálé napětí a stres
Když vědci měřili srdeční frekvence zaměstnanců s a bez neustálého přístupu do pracovního e-mailu, zjistili, že ti, kdo měli stálý přísun zpráv zůstali v trvalém režimu “vysoké pohotovosti” s vyšší srdeční činností. Ti bez neustálého přístupu k emailu byli méně stresovaní.
Vědci tvrdí, že neustálé žonglování e-maily, telefonními hovory a dalšími příchozími informacemi může změnit lidské myšlení a chování. Nové informace vyvolávají nejen okamžitou potřebu reakce na nové příležitosti a hrozby, ale také vyvolávají vzrušení. Doprovodná dávka dopaminu, která je vpuštěna do lidského krevního oběhu může způsobit návyk. Bez něj se lidé začnou nudit.
Proč jde ženám multitasking lépe než mužům?
Je to nutnost. V období, kdy se ženy starají o malé děti, prostě musí dělat více věcí najednou. Vaříte jednou rukou a krmíte dítě druhou rukou, při tom běží pračka, odpovídáte na emaily a opravujete domácí úkol. Je to tak nezbytné pro zachování rodu. Ale to je jediné období, kdy je multitasking užitečný.
Jakmile Vám děti odrostou, rychle toho nechte! Začněte opět věci dělat jednu po druhé a užívejte si jich. Vnímejte, co děláte tady a teď. Budete mít mnohem lepší výsledky, pocit i zdravější nervy.
► Zlaté pravidlo zní – Makej jenom jednou
To v podstatě znamená, že pokud jste se do něčeho pustily, pak nepřestávejte dokud to nedokončíte. Když jedete v režimu Multitasking musíte se k rozdělané práci neustále vracet, a to velmi unavuje pozornost. Při zavádění pravdila Makej jenom jednou je potřeba trvat na dokončení rozdělané práce a vyrušení se věnovat později. Pokud vytváříte prezentaci – věnujte se jenom jí. Neodpovídejte během toho na maily, dotazy kolegů a nekontrolujte sociální média. Nic vám během té hodiny neuteče a práci budete mít rychleji a kvalitněji hotovou.
Zdroj foto:Pixabay.com
