Zlatý věk života: Jak přeměnit krizi středního věku na příležitost
Slovo krize evokuje něco nepříjemného, a proto bych ráda napravila tento mýtus o středním věku, protože se domnívám, že je to věk sice náročný, ale jinak prostě ten nejlepší!
Už máme zkušenosti a nadhled, máme většinou vybudované zázemí a v pracovní oblasti býváme na vrcholu nebo těsno pod či nad ním (nebo prostě jen normálně pracujeme). Děti malé či velké, ale už je i na tomto poli většinou jasno.
A to hlavní, už se známe, víme, co můžeme od sebe čekat, máme síť přátel, kteří pomohou, když je třeba, máme s kým sdílet život. Vyladili jsme koníčky, co nám sedí, občas zkoušíme něco nového, ale to co nám sedí, neopouštíme.
Kde se tedy bere „Krize středního věku?“
V tomto životním období jsme zhruba v polovině svého života. Mnohé jsme viděli, mnohé zažili a stále máme pocit, že to nestačí, anebo že to mohlo či mělo být jinak a to je ono – hodnocení našeho dosavadního života. Hodnotíme svůj život jako něco co se odchyluje od nějaké normy nebo ideálů. Nenaplněná očekávání. Toto stádium se někdy nazývá také sendvičový věk a to proto, že máme stále ještě na starosti své děti, ale někteří už i péči o rodiče, takže tíha toho na nás doléhá.
Ale zkusme se na to podívat z jiného úhlu. Dokud máme rodiče, je to skvělé, jsou našimi kořeny, spojením s naším dětstvím. Máme děti, tedy pokračování našich životů a radost do budoucna (pokud se vše povede) jak z nich, tak následně jejich dětí. Proč tedy ta krize? Ano ubývá sil, toto je první životní stádium, kdy si toho obvykle všimneme, ale stále ještě máme mnoho možností jak regenerovat a energii si vygenerovat.
Bilancování je jistě čas od času třeba, zhodnocení toho co se nám povedlo a co ne je velmi důležité, poskytuje nám možnost poučení se z chyb a radosti z toho co jsme dokázali. Myslím, že klíč je podobný jako v mnoha jiných oblastech života – zaměřujeme se více na to negativní, než na to pozitivní a pak jsou tu krize středního věku, či čehokoliv jiného.
Takže navrhuji, až zas někdy budete mít pocit, že vás krize středního věku válcuje a budete si připadat jako uprostřed sendviče, nadechněte se třikrát zhluboka, pořádně vydechněte, usmějte se a uvědomte si, že se nacházíte uprostřed a střed je vždy ideální! Copak neznáte přísloví „zlatá střední cesta“? Ano je to zlatý věk a budeme na něj jednou s láskou vzpomínat, protože jsme měli všechno a všechny, jen jsme možná nedokázali hodnotu toho všeho náležitě ocenit.
Fotografie: Jitka Větrovská
