Dnešní den je jeden z nesmutnějších. Navždy nás opustil Karel Gott. Ještě tu zprávu nemůžu vstřebat. Poslouchám píseň Báry Polákové a přemýšlím nad tím, kdyby dnešní den nenastal.

Barbora Poláková – Kdyby

Kdyby lidi byli mapy
uměli by v sobě číst
Kdyby oči měly čísla
nemoh’ by ses ve mně splíst
Kdyby věty byly křídla
vznesly by se kavárny

Kdyby skála měla ruce
vzala by si pláštěnku
Kdyby bylo míň tabletů
běhaly by děti po venku
Kdyby každý měl svůj bazén
zmizely by plovárny

Kdyby láska byla stálá
Kdyby byla láska stálá
Stála by i voděnka mezi břehama
stála by i voděnka mezi přehama
stála by voděnka

Kdyby kilometry byly metry
uběhla bych maraton
Kdyby vesmír byla píseň
neznala bych ani tón
Kdyby čas nehojil rány
ještě bychom brečeli
Kdyby sliny byly slzy
nebyla by v slánkách sůl
Kdybych stihla tramvaj v celou
nemusela bych jet v půl
Kdyby bylo míň signálů
neměla bych strach o včely

Kdyby láska byla stálá
Kdyby byla láska stálá
Stála by i voděnka mezi břehama
stála by i voděnka mezi přehama
stála by voděnka

Kdyby střela byla dotek
neztráceli bychom sluch
Kdybys mi dal někdy vybrat
nebyl by tak těžký vzduch
Kdyby vlasům rostly vlasy
pochopil bys nekonečno
Kdyby země byla ze mě
rostla by ze mě petržel
Kdybych všemu rozuměla
kdo by se mnou vydržel
Kdyby krávy byly mraky
bylo by tu polomléčno

Kdyby láska byla stálá
Kdyby byla láska stálá
Stála by i voděnka mezi břehama
stála by i voděnka mezi přehama
stála by voděnka
 
Foto: bing.com