V našem okolí se neustále něco děje. Naše podvědomí vnímá každou sekundu obrovské množství informací.
V knize Jak komunikovat chytře od Recknagela a Rohmann – van Wüllena jsem našla tato konkrétnější čísla: „ K našim očím přichází deset milionů bitů informací za vteřinu. Další milion bitů míří každou vteřinu k našim uším. Ještě jeden milion bitů se dostává k ostatním smyslům. Celkově tedy k našim smyslů dospěje každou vteřinu přibližně 12 milionů bitů.“ Naše podvědomí vnímá mnohem více informací, než kolik si jich uvědomujeme.
Neurovědci prokázali velmi zajímavý fakt, že mozek zpracuje však pouhých 40 bitů za sekundu, což je cca 2400 informací za minutu, za 12 hodin pak více než 1,7 milionu informací. I tak je těch informací hodně????.
Mozek si vybírá, na co se zaměřuje. A pokud máme nějaké svoje téma – tak najednou máme pocit, že toho kolem sebe vidíme strašně moc, najednou máme pocit, že se to objevuje všude. Ovšem mozek nám vybral právě to, co nás zajímá. Jako bychom se dívali přes filtr, který k nám propouští, to co nás oslovuje, to, co s námi souzní.
Malý příklad. Koupíme si nové auto. Červeného volkswagena. Hm, divné, tolik červených volkswagenů najednou jezdí kolem vás????.
Nebo velmi častá situace u žen. Když otěhotní, najednou mají pocit, že snad každá druhá z žen, které potkávají je také těhotná????.
Nebo se rozhodneme, že letošní dovolená bude v Itálii. A světe div se, koupíme si časopis a hned je tam velký článek o Itálii.
Určitě podobných příkladů najdeme spoustu.
Jsou to všechno jen náhody? Jak se to vezme. Mozek v tu chvíli ví, co je pro nás důležité a z toho obrovského množství informací kolem nás vybírá.
Jsou lidé, kteří ve svém okolí, ve svém životě vidí jen to špatné, samé problémy, vše, co se nevede, co nefunguje, co se pokazilo.
A pak je druhá skupina lidí. Přestože neprochází životem po té nejjednodušší cestě, tak si nestěžují. Snaží se věci řešit, i v těch šedivých dnech najdou něco, co jim zvedlo koutky úst k úsměvu, co jim udělalo radost. Čím to?
Tito lidé si vědomě nastavili filtr vnímání na to, že k sobě pouští to dobré ze svých životů, že si vědomě všímají toho, co jim dělá radost, co je potěšilo, co dobrého se stalo.
Každý, kdo si to dovolí a začne zkoumat to, co je dobře nebo co je krásné, brzy zjistí překvapivou věc – příjemného a dobrého je mnohanásobně více, než toho zlého a ošklivého.
Vnímání štěstí je dovednost, která se lze naučit.
Jak na to?
Zaveďte si deník, do kterého si budete psát denně alespoň 3 věci, které se ten den povedly, které vám udělaly radost, za které jste vděčni.
Deník by měl být příjemný, takový, aby vás přímo lákal si do něho psát – využít můžete třeba DENÍK RADOSTI, ÚSPĚCHŮ A VDĚČNOSTI.
Udělejte si z přemýšlení nad hezkými dny každého dne takový malý rituál, třeba každý den ve stejný čas, nebo třeba u šálku večerního čaje. Všímejme si těchto každodenních radostí – takových malých korálků dní.
A pokud potřebujete malou nápovědu k deníku – otázky, které vás navedou, zkuste využít třeba TAHÁK NA RADOST.
Další tipy, jak si vést deník radosti, úspěchů a vděčnosti, naleznete ZDE.
