Chtěla jsem to vzdát vlastně několikrát… jak v soukromém životě, tak v on-line podnikání. A proč? Bylo to jak na houpačce. Jednou plná nadšení a radosti, pak nálada na bodu mrazu, pocit marnosti, beznaděje… Nad tím, jestli tenhle článek napsat jsem přemýšlela skoro 14 dní. Nějak se mi do něj stále nechtělo.
Ale po webináři, který jsem vysílala spolu se svými přítelkyněmi (na záznam se můžete podívat ZDE) jsem si uvědomila, že to je potřeba. Je potřeba se dělit s ostatními o to, že i oni MOHOU a dodat jím naději, podporu, motivaci.
A taky jsem z ničeho nic dala dohromady básničku, ze které mě samotnou mrazilo… a to nebylo jen tak samo sebou.
A včera, když se mně moje klientka ptala, jak dlouho to trvá? Má to smysl? Dojdu někdy vůbec do stádia, kdy mě moje podnikání bude živit?Zatím jen makám… Bylo to jasný! Mám o tom napsat! Stejné pocity jsem totiž tenkrát zažívala i já.
Do on-line podnikání jsem se pouštěla s radostí, optimismem a nadšením. Po nějaké době a hodinách práce (spoooooustě hodin :)), ale nadšení opadalo, únava stoupala a co bylo horší?
Připadalo mi, že výsledky jsou 0. V lepším případě „nic moc“.
Nic nebylo tak, jak jsem si představovala a chvílemi jsem i přemýšlela o tom, že se na to prostě vykašlu, vzdám to, jdu od toho! Nemá to cenu. Nezvládnu to! Ať makám, jak makám, je to k ničemu!
Mohla bych mít doma uklizeno, hodit si nožky na stůl, čerpat energii na to, abych skvěle zvládala malé dítě, jenomže… budu pak šťastná, když to vzdám?
Než to vzdám (vzdáte)…
Víte, co jsem ale časem vypozorovala? Že vždycky, když jsem takhle lamentovala a pak se vyspala, odpočinula si, šla třeba na procházku do lesa… aniž bych pak o tom přemýšlela, zase jsem sedla k počítači a pracovala dál. Myšlenky na ukončení toho, co dělám, byly tatam. :).
Často koukáme na to, že nám na účtu třeba nepřistávají ty peníze, které jsme si představovali, nemáme milion pětset tisíc lidí v databázi, o Andule mluví víc než o nás… ale když zhodnotíte všechny ty zdánlivě nepodstatné věci, uvidíte, kolik jste toho za to dobu zvládli.
To je moc důležité, protože když se vás někdo zeptá.. co jste dokázali, zvládli? Máme často ve chvílích, kdy nejsme úplně happy říct: NIC! A tím svou „depku“ prohloubit. Jenomže… Když si člověk řekne… co jsem se naučil za poslední měsíc (půl roku… časový interval si přizpůsobte), budete se určitě divit :). A hlavně uvidíte, že toho tak málo opravdu nebylo!
I proto jsem do svého NEKONEČNÉHO PLÁNOVAČE (o kterém by mě ještě před půl rokem nenapadlo, že bude na světě) zařadila měsíční zhodnocení, kdy si člověk v klidu sedne a podívá se na to, co zvládl. A když víte, kolik jste toho už udělali, naučili se, dokázali, nemáte pak ani pomyšlení na to, abyste řekli, že jste NIC nedokázali.
S mými přítelkyněmi si říkáme…
Kde jsme byly před rokem a kde jsme teď? A teď už jsme v tom bodě, kdy si říkáme, jak se těšíme na to, kde budeme za další rok?!
Schválně si teď sedněte, vezměte si tužku a papír a napište si, kde jste byli před rokem a kde jste teď. Makali jste na sobě? Pak jsou výsledky určitě vidět. Zlepšila se kvalita vašeho života? Přibyli vám klienti nebo zákazníci? Získali jste nové kontakty? Naučili jste se v novém programu? Naučili jste se něco nového?
VŽDYŤ TO JE PŘECI SUPER, NE?
A pokud budete takhle pěkně pokračovat dál, to by bylo, abyste ke svému cíli nedošli :).
CO POMÁHALO MNĚ V SITUACÍCH, KDY JSEM TO CHTĚLA VZDÁT?
Uvědomění, proč jsem do toho vlastně šla.
Odpočinek, relax, pauza :).
Zhodnocení toho, co už jsem zvládla.
Motivační citáty.
Moje úžasné přítelkyně.
Věděla jsem, že se nechci vrátit do PRÁCE. (To, co dělám teď, za práci úplně nepovažuji, protože to je něco, co mě neskutečně baví, naplňuje a ještě tím mohu pomáhat lidem.)
Viděli jste určitě někde takový ten obrázek, na kterém jsou dva panáčci. Jeden najde poklad a druhý kope, kope a nic. Zarazí se těsně před objevením pokladu a smutně odchází. Smutný a naštvaný na celý svět. No, a já věděla, že nechci být ten panáček, který to vzdá, když už má poklad na dosah :).
I kdyby se to nedej bože nepovedlo, svět se nezhroutí a vždycky můžu začít s něčím novým!
„Mnoho životních zklamání je od lidí, co nezjistili, jak blízko byli úspěchu, kdyby to nevzdali.“
Thomas Alva Edison
Chcete být jako ten panáček, který se na to vybodne těsně před „cílem“?
A ještě jedna věc, někdy věci nejsou tak jednoznačné, jak se někdy na první pohled zdá. I nevýhoda se dá proměnit ve výhodu a neúspěch v úspěch.
„Neúspěch je úspěch – pokud se z něj něco naučíme!“
Malcolm Forbes
S láskou Erika
PS: Když máte plán, cesta je vždycky snazší. Protože jít někam bez plánu je jako hledat poklad za devatero horami a devatero řekami ;).
Vám na Vaší cestě pomůže
