Česká mincovna z Jablonce nad Nisou získala u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví výhradní právo užívat slovní spojení Český lev. Český Úřad průmyslového vlastnictví původně registraci ochranné známky samozřejmě zamítl. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví monopol umožnil. Rozhodnutí evropského úřadu musí respektovat i Česká národní banka.
Registrací ochranné známky jediná firma získává výhradní právo užívat slovní spojení Český lev pro výrobky, pro které je registrována (mince). Jako jediná může pod tímto označením nabízet své výrobky. Je oprávněna požadovat poplatky nebo uplatňovat sankce za užívání těchto slov. Výhradní právo platí pro celou Evropu.
„Registraci označení Český lev pro Českou mincovnu Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví považuji za přinejmenším nešťastnou. A to obzvlášť za situace, kdy byla ochranná známka registrována pro mince. Nikdo jiný než Česká mincovna tak nebude moci označení ,Český lev‘ pro mince používat,“ popsala doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Ochrannou známku musí respektovat i státní instituce, přestože je jejím vlastníkem soukromá mincovna. Ani Česká národní banka nyní nemůže takto pojmenovat nové mince.
Zarážející je, že na samotné minci vyrobené v Jablonci nad Nisou název Český lev vůbec není. Vedle vyobrazení českého lva a svatováclavské koruny je na minci dominantní portrét panovníka, zde anglické královny Alžběty II., označení měny uvedené v dolarech a název ostrovního státu NIUE ISLAND, který měl oprávnění k ražbě této mince poskytnout.
Český lev jako takový sice sám o sobě státním symbolem není, je však součástí malého a velkého státního znaku či státní pečeti. „To ovšem neznamená, že by nebyl vůbec chráněn – Úřad průmyslového vlastnictví zamítl přihlášku ochranné známky Český lev pro mince z drahých kovů, neboť správně uzavřel, že český lev je symbolem české státnosti a výhradní užívání tohoto slovního spojení je nepřípustné a bylo by neuctivé k historii a národnímu cítění,“ dodala doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
„Pokud již k zápisu ochranné známky došlo, znamená to, že označení Český lev může pro mince užívat pouze vlastník ochranné známky a nikdo jiný. Není vhodné, aby si jeden podnikatel mohl pro sebe uzurpovat takové obecné označení, navíc ještě reprezentující českou státnost,“ shrnula doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
K závěru o nezákonnosti výlučné registrace slovního spojení Český lev jako ochranné známky dospěl také český Úřad průmyslového vlastnictví. Řízení o zápisu evropské ochranné známky však proběhlo před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví. V praxi platí, že evropský úřad je mnohem benevolentnější než ten český, a proto u něj projde i zápis takových ochranných známek, které český úřad zamítá. Jakkoli tato situace není žádoucí a neprospívá právní jistotě, této skutečnosti Česká mincovna využila a zápisu dosáhla.
Slovní ochranná známka obsahující obecná česká slova je ukázkovým příkladem privatizace češtiny.
„Nicméně mám za to, že i u evropského úřadu byl dán důvod pro zamítnutí zápisu této ochranné známky pro takzvaný rozpor s veřejným pořádkem a dobrými mravy,“ dodala doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví již v minulosti odmítl zapsat například ochrannou známku Lady Diana, protože byl shodný s oslovením zemřelé princezny z Walesu. Ochrany samozřejmě nepožívají jen jména státních činitelů, ale právě i symboly reprezentující státnost. Evropský úřad například prohlásil za neplatnou ochrannou známku Atatürk – turecky otec všech Turků. Jde právě o symbol reprezentující duchovní a politickou hodnotu národa.
Označení se vždy musí posuzovat individuálně, a i u českého Úřadu průmyslového vlastnictví lze vysledovat určitý vývoj v náhledu na označení Český lev. Ještě v roce 2000 Úřad povolil zápis ochranné známky Český lev pro televizní programy, protože dospěl k závěru, že toto označení nelze spojovat se znakem státní svrchovanosti. Za 20 let rozhodovací praxe se však Úřad průmyslového vlastnictví posunul správným směrem a nyní už jednoznačně uzavřel, že Český lev mezi symboly české státnosti patří.
