První kroky na trhu: Příběh o účasti na prvním jarmarku a zkušenostech z prodeje
Tak jsem se rozhodla, že se zkusím také zapojit do skupiny blogerek. U všech se mi to moc líbí, jak vše popisují a tak to zkusím taky…….
Jak jsem se vlastně dopracovala k mému tvoření?
Vlastně všechno začalo úplně normální kávičkou se třema holkama z bývalého zaměstnání – Petrou, Radkou, Katkou. Začalo se klasicky probírat co a jak, co je nového. A tak přišlo na to, že se doslechly, že jsem se dala na háčkování a pletení, ale jenom tak pro sebe. A tak to šlo ráz na ráz: “Ty jo, to by jsi mohla i mě něco uháčkovat, nebo uplést.” “Jé a já bych si taky něco mohla u tebe udělat.” “No já taky.!!!!!.”
Tak jsem si kromě příjemného setkání s holkamá odnesla i míry na každou z nich. Každá mi namalovala, co by chtěla, jaké barvy….. a já jsem nadšeně odešla plná dojmů, pomalu jako “módní návrhářka.” Byla jsem totiž krátce po mateřské a tak každá taková pozornost opravdu potěší, co si budeme nalhávat, že?
No jo, jenže ono se to hezky maluje, plánuje, ale najednou jsem vůbec nevěděla co a jak. No a znáte ten pocit, že se na něco těšíte, ale vlastně vůbec nevíte kde začít? No a to jsem si zažila já…. No to přece nemůžu udělat takový trapas, že nic nakonec pro ně nevytvořím. No ale tak jsem rozložila časopisy, kde jsem měla vzory na háčkování. Začala jsem plánovat příze a tak jsem šla druhý den do galanterky. Nakoupila jsem velkou tašku přízí a jelo to.
Mé prví výtvory pro ZÁKAZNICE !!!!! Jako háčkovaná šála s kytkama a dvě halenky jsem zvládla. No a nevěřila jsem, jakou člověk může mít trému při odevzdávání svého díla zákazníkovi. Věděla jsem, že jsou to kamarádky, ale o to víc jsou k Vám kritičtější. No ale světe div se !!! Holky byly nadšené a začalo se opakovat kolo, kdy si něco namyslely a já tvořila. No a jak to tak bývá, začala se debata rozvíjet nad tím, proč neprodávám dál a neudělám si stránky. Protože kromě háčkování jsem se musela naučit ořezávat fotky ve Photoshopu, ukládat si je na své stránky. No a tak jsem si založila stránky. Výrobky už jsem předávala bez trémy, vesele jsem tvořila pro další kolegyně v práci a nejen pro ně.
A tak začala myšlenka s prodejem na nějakém místě.
No a tak jsem začala brouzdat po internetu a našla jsem si jeden kulturák, kde byl předvánoční jarmark. Tak jsem si tam zamluvila dva hospodský stoly. Potom si pamatuju, jak mě tam manžel se synem zavezli a já natěšená jak malá holka u stolu stála, usmívala se a jak se blížila konečná, tak už jsem u stolu seděla s podepřenou hlavou, protože se všichni motali kolem stolů se svíčkama, věnečkama, made in chi a já je sledovala, jak vesele balí svíčičky, věnečky, bodíčka…… Tak pro mě zase dojeli a jeli se mnou cestou domů na dobrý dlabanec, abych si spravila aspoň jídlem dobrou náladu.
Tenkrát si pamatuju, jak jsem seděla u toho stolu a Dan /syn/ a manžel Petr mě chlácholili, že to zvládnu a já to taky nějak věděla, ale pamatuju si, že mi nebylo nejlíp a v autě mi tajně ukápla “za tmy” slza…..
Jenže i takový nezdar člověka umí pořádně nakopnout. A to mi věřte!!! Po jednom dni nic nedělání s háčkem a jehlicema jsem zase měla nutkání něco tvořit a tak jsem zase rozložila své nápady na papíru, návody a zase jsem se rozjela, jako by se nic nestalo.
Jednoho dne se manžel rozhodl, že se mnou půjde prodávat. Už to bylo lepší s prodejem a najednou mi řekl: “Co kdyby jsi začala dělat medvídky?” No a tak to začalo. Začala jsem tvořit hračky a dávám si na ně i své vysněné logo!!!! Bavilo mě to i daleko víc. A tak to vlastně všechno začalo. Už má svůj okruh přátel, zákazníků, kteří se na mě obracejí od mého úplného začátku a taky ti co mě zvou na další jarmarky, protože se jim líbí mé království hraček.
A víte co je na tom všem pro mě nejkrásnější? Když vidím ty děti, jak si žmoulají a tulí se v kočárku k mé hračce, když si jí koupí, jak se na mém stánku děti seskupí a smějí se, když vidí tolik hraček spolu a nejradši by si chtěli vzít všechny hračky hned s sebou, jak se rok co rok vrací jedna holčička, pro kterou mám nachystanou hračku v její oblíbené fialové barvě, jak si chlapi kupují “JENOM PRO SEBE” medvídka. A jak mi manžel se synem řekne: “Vidíš, co jsi dokázala!”
Zdroj foto:Pixabay.com
