Domov je místo, které má za úkol nás naplnit pocitem bezpečí a radosti a aby tomu tak bylo, musíme mu věnovat péči. Někdo se u toho nadře a někdo má uklizeno rychle a s lehkostí. Ve Stromce nás učarovala knížka Zázračný úklid od Marie Kondo, která popisuje proces, jak docílit, aby domácnost sloužila nám, ne my jí.
Podtitulek “pořádek jednou provždy” zní spíše jako nadsázka, ale je to realita. Skutečně to tak funguje. Nepořádek totiž vzniká především z věcí, které nepotřebujeme, které nám nedělají radost a které nemají své místo, a tak nikam nepatří. To je pak můžeme uklízet kamkoliv a stejně budou překážet.
Marie v knize detailně vysvětluje metodu, jak docílit změny myšlení i návyků tak, aby fungovala skutečně trvale. Popisuje také všechny kategorie věcí, které nás doma obklopují, a přesně radí, jak postupovat, což je nesmírně praktické.
Proces kompletního úklidu je časově vcelku náročný, protože je potřeba vzít do ruky každou věc a rozhodnout se o ní, ale nezalekejme se toho. Ideální je tak postupovat po etapách. Přeci jen si většina z nás doma nakupila pravděpodobně spoustu věcí a za jeden uklízecí den není v našich silách to zvládnout. V menší domácnosti je reálné provést kompletní úklid za dva víkendy.
Sepsali jsme pro vás esenci těch nejpodstatnějších rad, která kniha podle nás obsahuje:
Vlastním pouze věci, které používám a které mě dělají šťastnou/šťastným.
Rozhoduji se rychle a trvale, zda si věc nechám či ne.
Každá věc má své místo a ihned vím, kam daná věc patří.
Věc po použití uklidím zpět na své místo, jedině tak budu mít pravidelně uklizený byt.
Aby úklid skutečně fungoval, protřídím důkladně všechny své věci.
S úklidem začínám postupně, vždy se věnuji jen jedné kategorii věcí, například oblečení, pak knihy, atd.
Sentimentální věci typu fotografie či deníky řeším až úplně naposled, protože je těžké se nad nimi rozhodnout.
Nebojím se vyhazovat věci, protože vím, že mi už neslouží.
Zbavím se vyřazených věcí co nejdřív a ideálně najednou.
U každé nové věci se rozhodujeme, zda si ji doma necháme či nikoliv. Jedině tak nám domácnost zůstane trvale uklizená.
Jedinou oblast, kterou kniha vynechává, je samotné vyhazování věcí. Autorka doporučuje vyhodit všechny věci do popelnice, ale řekněme si to otevřeně, ne všechny věci se nám chce takto vyhodit do směsného odpadu. Možná i vás napadne, že se někomu můžou hodit. V tom je potřeba být opatrný a darovat jen ty věci, které za to opravdu stojí. Záměrně píši darovat, protože pokud byste chtěli věc prodat, věřte, že vám bude doma dlouho ležet. Každopádně doporučení zbavit se věcí co nejdříve je moc důležité. Už jednou jsme totiž věnovali svou energii na rozhodnutí, že věc doma nechceme a je zbytečné se tím dále zabývat. Své mysli ulehčíme tím, že odpadky nebudeme mít na očích.
Ten největší bonus krásně uklizeného bytu je, že získáme nadhled nad svým životem a budeme mít čas na to důležité v životě, protože nás nebude nic rozptylovat.
Držím nám všem palce, ať nás domov činí šťastnými. V průběhu i na konci úklidu si nezapomeňme dopřát pořádnou dávku pokochání se nad naším úsilím, je to povznášející pocit a přejeme ho všem.
Teď řečnická otázka pro vás. Kolik jste si za život nastřádali doma věcí a obzvláště oblečení? A kolik věcí z toho nás dělají skutečně šťastnými?
