Pokojové květiny našich babiček IV.

Fíkovník pryžodárný (Ficus elastica) je stálezelená pokojová rostlina ozdobná listem. Tvoří ji tenký, postupně dřevnatící kmen s červenohnědou borkou, který je střídavě obrůstán tmavě zelenými kožovitými listy eliptického tvaru o velikosti 30 až 45 cm. Na vrcholu kmene vyrážejí mladé srolované lístky chráněné červenými palisty.
Tato rostlina může podle podmínek dorůst i několika metrů. Většinou se tak děje při nedostatku světla, kdy se pne podél stěny či jiné opory až ke stropu, kde se počne větvit. Je to tím, že v přírodních podmínkách Indie a Indonésie se takový fíkus táhne liánovitě vzhůru za světlem a opírá se o kmen jiného stromu. Jakmile dosáhne vrcholu, vytvoří bohatou korunu a začíná oplétat hostitelský strom svými větvemi. Ten většinou díky takovému „společníkovi“ odumře, což už v té chvíli našemu fíkusu nevadí, protože vytvoří pevný obří kmen o průměru až 2 000 cm a dosahující výšky 30 až 60 m.
Ficus elastica patří k početnému rodu zahrnujícímu asi 800 druhů většinou stálezelených stromů, keřů a dřevnatých popínavých rostlin, které rostou ve vlhkých subtropických nebo tropických oblastech celého světa a většinou se chovají jako „škrtiči“.
Pěstování
Pryžodárný fíkovník potřebuje teplé a světlé stanoviště bez slunečního úpalu. V létě mu vyhovuje teplota v rozmezí od 20 do 28 °C, v zimě se spokojí přibližně s 15 °C. O něco teplejší zimování potřebují pouze mladé rostlinky.
Zaléváme ho střídmě až poté, kdy substrát na povrchu vyschne. V zimě – zejména v chladném prostředí zálivku omezíme a udržujeme jen mírnou vlhkost. Zvláště v místnostech s ústředním topením se rostlině zavděčíme mlžením listů nebo otíráním vlhkou houbičkou.
Během léta přihnojujeme 1x za měsíc dusíkatým hnojivem.
Fíkus přesazujeme po dvou a více letech do substrátu pro pokojové rostliny s pH mezi 6 až 7, který promícháme s drcenou kůrou a trochou písku. Provádíme zásadně na jaře.
Tento fíkovník můžeme pěstovat jako keřík s tím, že mu nabídneme maximum světla a oporu, nebo nám může růst jako liána. Pak květináč umístíme na tmavší místo a necháme rostlinu pnout po oporách za světlem. Nadměrný růst lze redukovat jarním řezem, čímž současně podpoříme větvení.

Množení
Pomocí řízků, které získáme, když časně zjara odřízneme vrcholek, z řezné rány spláchneme latex a vsadíme řízek do mírně vlhké rašeliny s pískem. Pro zakořenění je třeba vyšší teploty substrátu okolo 28 až 30 °C. Úspěšnost lze zvýšit zakrytím nádoby fólií.
Voděnka

Voděnka již léta patří mezi oblíbené pokojové rostliny. Zejména začínající nebo zaneprázdnění lidé ocení její nenáročnost. Bude stejně krásná, i když na ni sem tam zapomenete. Není náročná na substrát, umístění ani zálivku. Přežije, přestože ji zapomenete zalít nebo ji necháte růst někde v tmavém koutě. 
Na první pohled voděnka nijak nezaujme a málokoho napadne se o ni zajímat. Je totiž docela nenápadná. Přestože pochází z Mexika, exoticky ani zdaleka nepůsobí. Do Evropy ji pravděpodobně v šestnáctém století přivezli Drakeovi korzáři a jako první zelenou poléhavou rostlinu pěstoval zahradník na královském dvoře John Tradescant a také ji po sobě pojmenoval.