Dnes se mi potvrdilo, že vše je o tom chtít.
Před prázninami mi došla trpělivost s naší školou a dceru přeřazovala na jinou školu.
Dnes jsem byla v její škole vyřídit ještě dvě věci. Docela jsem tam šla se strachem, zda pochodím. Protože u nás ve škole je všechno problém. Takže i hloupé razítko se neobešlo bez zbytečných komentářů. Cokoliv rodič potřebuje je považováno za obtěžování učitelů a personálu.
Zazvonila jsem na ředitelku, protože jsem nevěděla podle jmen na zvonku, kdo je kdo. Paní ředitelka mi do zvonku vysvětlila kam mám jít. Zaťukala jsem na sekretářku. Ta mi bez řečí dala razítko. A když zjistila, že jsme nový, tak se zvedla a šla mi ukázat školu, abychom se v pondělí neztratily. Navíc mě zavedla do třídy a seznámila s třídní učitelkou. V jídelně registrace proběhla také v naprostě pohodě.
Oni tam vstřícké chování, slušnost považují za samozřejmost. A to je v dnešní době doslova zázrak.
Podobné jednání jsem před lety již zažila v jiné škole (jen má malou kapacitu žáků). A tak si myslím, že se nám tam bude líbit.
