Státní zámek je renesanční perlou italského stavitelství v jižních Čechách. Okázalý lovecký letohrádek 2 km severozápadně od Netolic vznikl v sousedství původní tvrze s hospodářským dvorem Leptáč, kterou v 16. století nově přestavěl a rozšířil rožmberský regent a budovatel jihočeských rybníků Jakub Krčín z Jelčan. Roku 1579 s ním dvůr směnil Vilém z Rožmberka, který se rozhodl vystavět v jeho sousedství letní sídlo po vzoru venkovských italských vil.
Stavbou pověřil roku 1583 vlašského stavitele Baltazara Maggiho z Arogna, který pravidelný půdorys areálu rozvrhl do obdélníku s ohradní zdí, prostoupenou na třech stranách domky. Patrovou vilu situoval do přední části rozlehlé zahrady kolmo k ose od vstupní věže a oklopil ji souměrným obdélníkem samostatně ohrazeného vodního příkopu. Vstupní trakt zakončuje na západní straně zahradní domek, na východním rohu ohradní zdi kostelík, zasvěcený Panně Marii. Vnitřní malby podle dobových předloh jsou dílem Georga Widmana z Braunschweigu, který pracoval také na výzdobě zámku v Telči. Bohatá štuková výzdoba prvního patra vily a kostelíka pocházejí od Itala Antonia Melany.
K technickým zajímavostem patří, že stavba byla provedena na olšových a dubových pilotech, které v bažinatém terénu postupně zkameněly. Velkorysá obora pro zvěř kolem zámku patřila k největším v Čechách a padlo jí za oběť několik vesnic. Na Kratochvíli se často se svým dvorem zdržoval Vilémův bratr Petr Vok z Rožmberka, za jeho vlády zde byli chováni hřebci i velbloudi. V roce 1601 se Kratochvíle stala majetkem Rudolfa II., po bitvě na Bílé hoře ji daroval Ferdinand II. Oldřichu Eggenberkovi, od roku 1719 byla schwarzenberským majetkem.
Někdejší podoba Kratochvíle je zachycena na známé vedutě Jindřicha de Veerleho. Dodnes tvoří unikátní krajinný celek s promyšleně budovanou mozaikou alejí, lesů, luk a rybníků. Střídání vlastníků a pozdějším přestavbám podlehla manýristická vodní díla a plastiky v zahradě, částečně také štuková a fresková výzdoba interiérů. Novodobé restaurátorské práce započaly roku 1954 a po etapách probíhaly až do roku 1978.
Na počátku 80. let zde byla instalována nová expozice Krátkého filmu Praha. V prostorách zámku se v unikátním celku představuje světově proslulý český kreslený, ploškový a loutkový film. Vystavené originály prací Václava Čtvrtka, Břetislava Pojara, Jiřího Trnky, Hermíny Týrlové, Karla Zemana a dalších předních českých výtvarníků a režisérů jsou živou připomínkou pro řadu generací návštěvníků.
Takzvaný Zlatý sál s výbornou akustikou je často využíván ke koncertům i pro svatební obřady. V roce 1997 byl zrekonstruován a znovu vysvěcen zámecký kostel Panny Marie. Ve stejném roce se zahrada státního zámku Kratochvíle u Netolic poprvé stala také jedinečnou kulisou pro sérii každoročních představení skupiny divadla Continuo, sídlícím v nedalekých Malovicích (viz též Slavnosti a události).
Zámek Kratochvíle prošel důkladným restaurováním, jehož výsledkem je zásadní proměna interiérů renesanční vily. Celý proces změn a náročného restaurování byl motivován heslem „Renesance renesance“, jehož obsahem byla rehabilitace jedinečné severoitalské renesanční vily včetně restaurování všech detailů a jejího kouzelného zasazení do rámce renesanční zahrady s okrasným vodním příkopem. Záměrem prací bylo vcítit se do doby a přiblížit se maximálně do stavu, v jakém se zámek Kratochvíle nacházel v okamžiku svého zrození, ve hvězdné chvíli rožmberského rodu a jeho z nejvýznamnějšího představitele – Viléma z Rožmberka. Od června 2007 byly samostatně otevřeny dvě renesanční místnosti zámku – Zlatý pokoj a Vladařův pokoj. V horním velkém sále byla zpřístupněna sezónní expozice doby renesance.
Zámek nabízí krásnou prohlídkovou trasu renesančních interiérů vily, která byla slavnostně dokončena a otevřena na konci června 2011. Pokoje jsou zařízené nábytkem a jejich obsah má připomenout dobu prvních majitelů zámku – dobu Viléma z Rožmberka a Petra Voka. Unikátní je i výzdoba pokojů – malířská je prací Jiřího Widmana a štukové dekorace vytvořil Antonio Melana.
