Holešovský zámek je volně stojící čtyřkřídlá dvoupatrová dvoutraktová budova s mansardovou střechou, která obestupuje obdélníkové nádvoří. Z nároží jsou vysunuty šestiboké věžice převyšující budovu o jedno patro. Zámek obklopuje hluboký vodní příkop překlenutý dvěma mosty. Z příkopu se zvedá šikmá podnož stavby ukončená masivním kamenným podvalkem.

Světnice v přízemí jsou zaklenuty valeně s různě uspořádanými výsečemi. V severním křídle u průjezdu do zahrady je umístěna sala terrena, zaklenutá neckovou klenbou s výsečemi. Na její ploše se nachází bohatá štuková výzdoba se zrcadly vyplněnými malovanými výjevy z Ovidiových Proměn, postavami bohyň a múz s individualizovanými rysy (snad náznakové portréty Rottalů). Ústřední kompozice představuje postavu řeckého boha Dia.

Z chodby v západním koutě nádvoří vede vstup na zalamované hlavní schodiště do patra (schodiště pro služebnictvo na protilehlé straně). Z něj je přístupný sál v severozápadním křídle budovy, zabírající také druhé patro. Stěny sálu člení meziokenní podložené pilastry, v horní části překryté poloplastickými hermovkami. Světnice v 1. patře mají neckové a valené klenby s výsečemi, plochu mnohých zdobí štukované rámy vymezující zrcadla s malovanými scénami z Proměn, výjevy z Trojské války a z řecké mytologie. Antická tématika se vyskytuje také ve 2. patře zámku na značně setřených malbách z 18. století. Výmalbu tzv. modrého salonu v zahradním křídle, jehož stěny pokrývá grisailová iluzivní architektura, signoval autor: John(ann) Switak Pinx(it) 1797 13. Juni.

Holešovský zámek představuje reprezentativní venkovské feudální sídlo mající kořeny ve středověku. Konstrukčně a hmotově byl zformován po polovině 17. století pod vlivem raného baroka. Svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, dispozice i výzdoby interiérů se řadí mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích.

Mezi přednosti zámku se řadí jeho dominantní poloha v zámeckém parku, uplatňující se částečně i v dálkových pohledech. Budova zámku pak upoutá uměřenou klasicizující tektonikou barokních fasád. Samotný park, který dobou svého vzniku koresponduje se vznikem raně barokního zámku, je jedním z nejvýznamnějších dokladů užití principů tvorby francouzských zahrad na Moravě.

Tagy:
1 Komentář
  1. Lenka Hudečková 12 měsíců ago

    Moravěnka, Morava…. daleko od nás 🙁

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account