Přesně vidím svojí mámu, jak běhá po kuchyni, na jedné straně těsto a na druhé straně mísa se salátem a tuna řízků na obalení. Každý rok stejné. Táta nemá rád měkké dárky, máma s babičkou si řekly už v květnu, co chtějí a koupí si to navzájem a brácha má za oknem list delší, než účet z nákupu.
Jsou to moje druhé Vánoce, které netrávím doma a proto na to vzpomínám čím dál tím víc a ten shon okolo už mi nepřijde ani trochu stresující, spíše naopak. Každý rok je to stejné, máma běhá a nakupuje pro celou rodinu, táta jí dá peníze a uvědomí si, že jsou Vánoce až tehdy, kdy má na stole kapra.
Máma má ruce od těsta, peče milion druhů cukroví a na všechny křičí, aby jí to nežrali, jinak budou mít na Vánoce hovno a po svátcích to stejně nakonec skončí v koši 🙂 Co bych dala za to, abych se mohla teleportovat a být s rodinou alespoň na štědrý den. Bylo by skvělý vidět, jak táta sedí celý den na gauči a kouká na nějaký chytrý program, absolutně ho nezajímá, že zbytek rodiny chce koukat na pohádky a po sto padesátý vidět Tři oříšky pro popelku.
Máma lítá, připravuje stůl a každý rok prostírá a i přesto, že tam nejsem, mám na stole talíř a příbory, protože co kdyby náhodou. Vždycky před Vánoci mě štve, že tam nejsem, ale poslední dva roky jsem nebyla schopná se do Prahy dopravit. Loni jsem neměla ani stromeček a vlastně jsem to jen přečkala a ani si neuvědomila, že nějaké Vánoce byly. A letos… letos stromeček mám, je trochu retardovaný a napůl sežraný od kočky, kterou fascinujou všechny ty ozdůbky, ale lepší než nic.
Proto chci říct, užijte si krásné Vánoce a svátky, žádný stres a hádky, jen pohoda s rodinou okolo, i když je vaše rodina tak trochu “crazy,, 🙂
