Při našich cestách často jezdíme přes stejná města
a někdy je třeba tam zastavit a ta města si prohlédnout.
A k nim patří třeba Starý Plzenec.
A k nim patří třeba Starý Plzenec.
Město Starý Plzenec se nalézá 9 km jihovýchodně od středu Plzně
v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou.
Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l.
První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů
s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem”.
Od 8. stol. lze podle archeologických nálezů vystopovat,
že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol.
stalo přemyslovským knížecím hradištěm
(viz interaktivní rekonstrukce jeho podoby)
a bylo správním centrem celého Plzeňska.
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště.
Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna.
V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III.,
Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l.
První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů
s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem”.
Od 8. stol. lze podle archeologických nálezů vystopovat,
že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol.
stalo přemyslovským knížecím hradištěm
(viz interaktivní rekonstrukce jeho podoby)
a bylo správním centrem celého Plzeňska.
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště.
Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna.
V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III.,
Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem”.
Od 8. stol. lze podle archeologických nálezů vystopovat,
že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol.
stalo přemyslovským knížecím hradištěm
(viz interaktivní rekonstrukce jeho podoby)
a bylo správním centrem celého Plzeňska.
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště.
Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna.
V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III.,
Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol.
stalo přemyslovským knížecím hradištěm
(viz interaktivní rekonstrukce jeho podoby)
a bylo správním centrem celého Plzeňska.
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště.
Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna.
V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III.,
Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
(viz interaktivní rekonstrukce jeho podoby)
a bylo správním centrem celého Plzeňska.
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště.
Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna.
V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III.,
Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště.
Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna.
V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III.,
Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III.,
Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
Václav I. jako „vévoda plzeňský”.
Hudlenka
Hudlenka
