Péče o děti v Indii: Spojení rodiny a tradice v každodenním životě

Celá péče o malé děti funguje v Indii na způsobu metody, které říkáme v Evropě kontaktní rodičovství. I zde je nepřípustné, aby miminko plakalo beze snahy jej utišit. Pláče-li, maminky zkouší, zda chce nakojit, vykonat potřebu, nebo opět nosit. 

Malé děti se v Indii „neodkládají“ do postýlek, jako je tomu u nás. Není to tím, že by na postýlku neměli, jen je nechtějí. Dítě spí vždy s rodiči v jedné posteli. Z jedné strany matka, z druhé otec. I mimo období spánku dítě neustále pobývá na posteli (pokud není zrovna nošeno) a pořád na ně někdo dohlíží, aby nespadlo. To je důvod, proč drtivá většina Indů žije se svými rodinami. A možná i důvod, proč čím dál více mladých Indů na to mít děti nespěchá. Takto náročná péče o děti indické ženy nutí, aby striktně volily na řadu let mezi rodinou a prací, případně koníčky s tím, že jakmile už jednou rodinu mají, je tato v Indii na prvním místě.

Nošení dětí

Kdysi dávno, podobně jako u nás, se děti nosily v šátcích. V současnosti naprostá většina Indů své děti sice nosí, ale na rukou. Nosí je všichni členové rodiny – matka, otec, prarodiče, tetičky, strýčkové. A nosí je všude a téměř neustále – doma, na procházku, do obchodu… Dokonce i při přepravě na motorkách, které jsou pro Indy často tím hlavním způsobem přepravy. Děti v šátcích je dnes možné vidět naprosto výjimečně, a to ve velmi chudých rodinách nebo v horských oblastech, kde ženy musejí i s malým dítětem pracovat.
Kočárky se v Indii téměř nepoužívají. Někteří Indové z vyšších středních vrstev je mají, ale používají výjimečně, například když jedou na nákup do nákupního střediska, cestují na letiště, nebo jedou na piknik do parku. Kočárek je zde spíše symbolem vyššího statusu a Indové z vyšších vrstev chtějí ukázat, že na to mají jako my, „zápaďáci“. Občas je možno si kočárek – golfové hole – půjčit. Často například v nákupních centrech, aby si nakupující mohli uvolnit ruce pro vybírání, zkoušení, nakupování.

Bezplenkování v Indii
V otázce intimní hygieny dětí praktikují v Indii metodu, kterou v našich končinách nazýváme jako bezplenková komunikační metoda (BKM). Neříkají jí ovšem tak, ani ji nedodržují zcela bez výjimek. Už čerství novorozenci nedostávají pleny. Leží nazí v postýlce a jsou přikrytí pouze prodyšnými přikrývkami. Matrace je chráněná vrstvami povlečení nebo nepropustmým povlakem proti pročůrání. V situacích, kdy je dítě nošeno, pozná ten, kdo jej momentálně nosí, podle signálů dítěte, že zrovna potřebuje vykonat potřebu. A podrží jej nad nějakou nádobou, toaletou či umyvadlem.  Papírové pleny Indové používají spíše při cestování – když jdou ven, nebo když cestují delší dobu. Drobné „nehody“ Indové výchovně neřeší a počůraný nebo pokakaný svršek vyperou, znečištěný povrch vyčistí.  Neopruzený zadeček, je pro ně důležitější než materiální statky.

Zdroj foto: Pixabay.com

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account