51

 

 

Motto: „Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.“

– Charlie Chaplin –
Revoluční období arabského jara započalo ve většině arabských států na konci roku 2010, v Egyptě nastalo o rok později, přesněji 25. ledna 2011. Jednalo se o vlnu nepokojů, povstání a demonstrací, z jejíchž následků se zasažené arabské země vypořádávají prakticky dodnes.
Alexandrijská knihovna v Egyptě se v době arabského jara musela vypořádat s mnoha extrémními situacemi, ať už se jednalo o korupční skandály, rabující demonstranty, stávku zaměstnanců či mimořádně nízkou návštěvnost. Všechny tyto nepříjemné nesnáze jsou již zažehnány a tato přední kulturní, vzdělávací a vědecká instituce zaměřila veškerou svou snahu k uvědomění egyptské společnosti o demokratických hodnotách a lidských právech. Instituce chce obyvatele této překrásné země upozornit zejména na nebezpečí tkvících v rasismu, radikalismu či xenofobii. Knihovna aktivně bojuje proti extrémismu a násilí pomocí tzv. „kulturního boje“ spočívajícího například v pořádání různých akcí a konferencí na daná témata přednášenými intelektuály a významnými osobnostmi nejen z arabských zemí.
První významná konference[1] se konala v lednu 2015. Konferenci inicioval sám prezident republiky spolu s ministrem zahraničí. Konference se účastnilo více než 250 intelektuálů z 18 arabských zemí. Hlavním cílem setkání bylo vytvořit strategii založenou na zdravém rozumu a vyjádřit důležitost toho, aby arabské státy zůstaly sjednoceny, a to zejména s ohledem na tehdejší situaci, kdy musely všechny tyto země čelit radikálům z různých teroristických organizací. Závěrečným usnesením konference se stalo prohlášení, které říká, že radikalismus je možné porazit za pomoci reformace proslovů jednotlivých národních náboženských vůdčích propagátorů, dále za pomocí reforem v kultuře, vzdělávacím systému a médiích (svoboda slova není až tak svobodná, většina egyptského tisku patří vládě, či politickým stranám; soukromí vydavatelé nesmí znevažovat hlavu státu, vládu, ani zájmy země vůči zahraničí). Se zmiňovanými reformami v tak důležitých oblastech souhlasí i nejvyšší představitel islámu v Egyptě, muftí Ahmed el Tayeb z mešity Al-Azhar[2]. Společně se stejnojmennou univerzitou, která k mešitě náleží, pořádá knihovna semináře zaměřené na problematiku postavení žen v muslimské společnosti. Konference měla u veřejnosti takový ohlas, že se na ni knihovna rozhodla navázat dalšími obdobnými konferencemi[3], které pořádala v následujících letech 2016 a 2017.
Změny v egyptské společnosti mající vliv na chod knihovny
V roce 2014 si zvolili občané Egypta nového prezidenta Stal se jím voják z povolání s hodností maršála, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Egypta a ministr obrany a vojenské výroby Abdel Fattah Al-Sisi. Sám Sisi inicioval sesazení bývalého prezidenta Muhammada Mursího vojenským převratem. Připomeňme, že Muhammad Mursí byl prvním demokraticky zvoleným egyptským prezidentem v občanských volbách v roce 2012.
Prezident republiky se automaticky staví do čela správní rady Alexandrijské knihovny[4] a to do funkce jejího předsedy. Tímto činem se má zvýšit prestiž samotné instituce v očích veřejnosti a má ukázat, jak významnou institucí knihovna je nejen pro residenty Egypta, ale i pro okolní svět.
Korupční skandály, které knihovnu od počátku arabského jara provázejí, se dotkly také osoby tehdejšího zakládajícího ředitele knihovny doktora Ismaila Serageldina. Jeho vyšetřování trvalo téměř rok. Obvinění byl nakonec zproštěn a do vedení knihovny byl navrácen, nicméně v roce 2017 z funkce odstoupil, jelikož jeho pověst byla touto aférou značně poškozena. Novým ředitelem Alexandrijské knihovny byl 11. května 2017 jmenovánprezidentem republiky doktor Mostafa el Feki. Bývalý ředitel však nadále zůstává členem správní rady knihovny a emeritním knihovníkem, takže se na chodu knihovny stále aktivně a zcela zaslouženě podílí.
Doktor Mostafa el Feki je ostříleným diplomatem se značnými zkušenostmi na politickém i kulturním poli, které získal za své dosavadní velice úspěšné kariéry. Doktor el Feki zastával mnohé pozice, byl například egyptským ministrem zahraničí, velvyslancem Egypta v Rakousku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku, byl také právním poradcem Egypta v Novém Dillí či vicekonzulem egyptské ambasády v Londýně. Dlouhé roky se věnoval také přednášení na prestižních univerzitách, ve vědeckých institucích a kulturních centrech po celém světě. Nějakou dobu působil jako profesor na Americké univerzitě v Káhiře, stal se ředitelem Egyptského institutu pro diplomatická studia a byl jedním ze zakladatelů Britské univerzity v Egyptě. Své bohaté znalosti v oblasti historie, politiky a mezinárodních vztahů zúročil ve formě publikování článků a knih, kterými obohatil arabský akademický svět.
Nejvýznamnější kulturně-vzdělávací akce
V letech 2013 a 2014 proběhly v prostorech planetária, které je neoddělitelnou součástí knihovny, dvě robotické olympiády[5] určené pro egyptské žáky základních a středních škol ve věku 12 až 18 let.
V planetáriu již třetím rokem probíhá rovněž vědecká olympiáda pro studenty středních škol. Cílem této olympiády je poskytnout žákům zábavné vzdělávání na poli vědy, naučit je týmové práci pod vedením učitele – dohlížitele, vyvinout u dětí dobré komunikační schopnosti tak, aby se nebály své nápady a názory říci nahlas a prosadit si je, dát dětem prostor pro vytvoření a přednesení vlastní prezentace. Každý soutěžní tým se skládá ze čtyř žáků a jednoho učitele. První fáze olympiády je věnována rozličným tématům, se kterými jsou studenti seznamováni pomocí interaktivních projekcí a dalších aktivit. V druhé fází se utkávají jednotlivé týmy mezi sebou při odpovídání na otázky, jež se týkají právě témat, která jim byla v první fázi olympiády představena. První tři vítězné týmy získají za svou snahu pohár.
Naprostým unikátem je výukový časopis SCIplanet[6],který planetárium vydává v online podobě, a to jak v arabském jazyce, tak v angličtině. Veškeré články v něm uveřejněné se zabývají odbornými tématy, jež mají v první řadě upoutat mladého čtenáře od 12 let, u kterého tak chtějí tvůrci časopisu vzbudit zájem o vědu a techniku, a to všechno zábavnou a čtivou formou. Podle vlastních zkušeností však mohu říci, že se do něj se zaujetím začte i kdejaký dospělý, který si chce rozšířit obzory. Články jsou pojaty příjemnou čtivou formou a přibližují čtenáři vědeckou tématiku. Časopis vydává planetárium již desátým rokem, čtyřikrát do roka. Do roku 2013 byl tento časopis vydáván dvakrát ročně v tištěné formě jako newsletter. Planetárium vydává i různé publikace, které jsou určeny především pro dětské návštěvníky (omalovánky s obrázky s vědeckými náměty, různé doplňovačky, křížovky, rébusy a jiné zábavné čtení). Nesmíme zapomenout zmínit ani newsletter[7], který je určen všem zájemcům o astronomii, pro něž je pravidelně pořádáno pozorování noční oblohy přímo z prostor planetária. Zaměstnanci planetária ve školním roce uskutečňují mnohé doprovodné programy pro studenty základních a středních škol se zaměřením na vědu. Workshopy, do kterých jsou studenti aktivně zapojeni, trvají okolo 60 minut a můžou probíhat jak v arabštině, tak angličtině, záleží na přání vyučujícího. Cílem je najít a prohlubovat v dětech a dospívajících jejich kreativitu a pomoci jim využívat ji v každodenním životě při získávání nově nabytých poznatků.
Letos se již podruhé konala na půdě knihovny vědecká soutěž s názvemIntel BASEF[8], jenž je pořádána pro egyptské studenty ve věku 14 až 18 let. Soutěž se stala odrazovým můstkem pro mladé nadějné egyptské „vědátory a vynálezce“. Studenti díky této soutěži mohou prezentovat svoje nápady a tři nejlepší projekty jsou následně vyslány na mezinárodní soutěž Intel ISEF[9], která se koná každý rok v květnu v USA, kde s nimi reprezentují Egyptskou republiku. Této mezinárodní soutěže se účastní přibližně 1 700 vybraných studentů z celého světa, kteří, jak již bylo řečeno výše, uspěli ve státním kole. Hlavní cenou soutěže je výhra 75 tisíc amerických dolarů, druhý a třetí vědátor je oceněn 50 tisíci dolary. Ani ostatní účastníci však nepřijdou zkrátka. 400 dalších nejlepších účastníků získá stipendia a peněžní ceny za svůj inovativní výzkum prezentovaný v soutěži. Jsou poskytnuty také granty pro školy vítězných účastníků. Celkem jsou rozdány ceny v hodnotě 4 milionů amerických dolarů.

 

Pro zajímavost můžeme uvést, že v roce 2013 získala Bibliotheca Alexandrina od Evropské unie dvouletý grant[10] na částku 1 milion eur, jež má v Egyptě podpořit kulturní rozmanitost a tvořivost. Hlavním cílem grantu je navrhnout koncepci kulturní národní politiky, podpořit kulturní a umělecké vzdělávání zejména mladých nadějných studentů, chránit a prosazovat rozmanitost různých kulturních postojů a projevů v zemi.



[1] Konference nesla název „Toward a Comprehensive Arab Strategy to Fight Extremism“
[2] V překladu: „Zářící mešita“
[3] Konference nesly názvy „Nurturing Extremism: A Reading of the Measures of Intellectual Confrontation“ a „Future of Arab Societies: Changes and Challenges“
[4] „BA Board of Trustees“. BA = Bibliotheca Alexandrina
[5] „Robotheca Alexandrina Olympiad (RAO)“
[6] Tento skvělý, čtivý časopis naleznete na: https://www.bibalex.org/SCIplanet/en/Default
[7] Newsletter nese název „Cosmic Horizons: an Astronomy and Space Newsletter“
[8] „Intel Bibliotheca Alexandrina Science and Engineering Fair“
[9] „Intel International Science and Engineering Fair“
[10] Grant s názvem „Cultural Diversity and Creativity in Egypt“

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account