Infocentrum Obnovitelné zdroje v Hradci Králové.

Co to vlastně jsou ty obnovitelné zdroje. Šetříte elektřinou? Myslíte, že zásoby uhlí tu budou napořád?
 
ČEZ a obnovitelné zdroje energie. Využíváním obnovitelných zdrojů energie – s výjimkou velkých vodních elektráren a velkých zdrojů spalujících biomasu – se ve skupině ČEZ věnuje dceřinná společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Tato společnost provozuje na dvacet vodních elektráren, více než deset fotovoltaických elektráren a dvojici větrných farem a bioplynových stranic. Hlavním záměrem je připravit a vybudovat další zařízení využívající obnovitelné zdroje, která by přispěla ke splnění platných závazků České republiky vůči evropské unii.
ENERGIE VODY. Vodní elektrárny využívají stále se obnovující energii vody, kterou Slunce přemísťuje z moří a povrchu Země do atmosféry. Ve vodních tocích se akumuluje a nabízí obrovský energetický potenciál. Současné moderní vodní terbíny nacházejí své uplatnění takřka výhradně při výrobě elektřiny. Hydroenergetika je perspektivní především v oblastech prudkých toků s velkými spády.
PRINCIP VODNÍ ELEKTRÁRNY. Voda přitékající přívodním kanálem roztáčí turbínu, která je na společné hřídeli s generátorem elektrické energie. Dohromady tvoří tzv. turbogenerátor. Mechanická energie proudící vody se tak mění na základě elektromagnetické indukce na energii elektrickou. Ta se transformuje a odvádí do míst spotřeby.
PŘEDNOST VODNÍCH ELEKTRÁREN. Vodní elektrárny neznečišťují ovzduší a nedevastují krajinu, nevyžadují suroviny, jsou bezodpadové a vysoce bezpečné.
VYUŽITÍ SLUNEČNÍ ENERGIE. Přímé využití energie slunečního záření patří z hlediska ochrany životního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším způsobům výroby elektřiny.
PRINCIPY ZÍSKÁVÁNÍ ENERGIE ZE SLINEČNÍHO ZÁŘENÍ. Elektřinu lze získat ze slunečního záření přímo a nepřímo. Přímá přeměna využívá fotovoltaického jevu, při kterém se v určité látce působením světla uvolňují elektrony, nepřímá je založena na získávání tepla.
FOTOVOLTAICKÉ ČLÁNKY. Pro výrobu slunečních článků se užívá polovodičových materiálů. Nejrozšířenější je křemík. Nevýhodou je stále vysoká cena, která díky vědeckému pokroku a výzkumu klesá a účinnost roste. Výhodou je to, že sluneční články mohou fungovat jako zdroje elektřiny na těžko dostupných místech, na ostrovech, v horách, oázách, v kosmu. Aplikace slunečních článků jsou velmi rozsáhlé  – od napájení hodinek či kapesních kalkulaček přes uplatnění na satelitních a vesmírných sondách až po energetické využití.
ŠANCE SLUNEČNÍ ENERGII. Na Zemi jsou obrovské plochy pouští, které nelze využít k zemědělství, ani k chovu dobytka. Jejich obrovské rozlohy však mohou být alespoň z části využity k přeměně sluneční energie na elektřinu nebo k rozkladu vody na vodík a kyslík. Problémem zůstává přenos elektřiny na tak velké vzdálenosti do místa spotřeby.
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY. Větrnou energii používá člověk od dávnověku. Až konec 80. let minulého století se začaly stavět novodobé větrné elektrárny.
PRINCIP VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY. Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu automatických tlaků jako důsledku nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. Zemská rotace způsobuje stáčení větrných proudů , jejich další ovlivnění způsobuje morfologie krajiny, rostlinný pokryv, vodní plochy. Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie.
VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ JE MINIMÁLNÍ.
BIOMASA A BIOPLYN. Zdrojem energeticky využitelné energie je i sluneční energie uložená v organických materiálech – v biomase. Z hlediska energetického využití jde v podmínkách České republiky většinou o dřevo (či tříděný odpad), slámu a jiné zemědělské zbytky a exkrementy užitkových zvířat, či o energeticky využitelný tříděný komunální odpad nebo plynné produkty vznikající při provozu čistíren odpadních vod. Při záměru využít biomasu v rámci energetiky je třeba uvážit, zda půjde pouze o výrobu tepla, nebo o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. V každém případě však platí, že spalování biomasy má jednu velkou výhodu – nezatěžuje životní prostředí nadměrnou produkcí oxidu uhličitého. Při spalování dojde k produkci stejného množství této látky, které rostlina spotřebuje při svém růstu. Navíc lze popel vznikající při spalování čisté biomasy využít jako vysoce kvalitní hnojivo. Poměrně vysoký potenciál má v českých podmínkách i energetické využití bioplynu.
SPALOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ. Spalování biomasy je nejstarší termochemická konverze biomasy, při které dochází k rozkladu organického materiálu na hořlavé plyny a při následné oxidaci se uvolňuje energie, oxid uhličitý a voda. Oproti spalování fosilních paliv má spalování biomasy v podstatě nulovou bilanci oxidu uhličitého, který patří mezi tzv. skleníkové plyny.
VÝHODY UŽITÍ BIOMASY. Jedná se o obnovitelný zdroj energie. Je neutrální k produkci oxidu uhličitého. Je to tuzemský zdroj energie, který je velmi rozšířen. Zbytek po spalování čisté biomasy lze využít jako hnojivo. Možnost spalování tříděných odpadů.
NEVÝHODY UŽITÍ BIOMASY. Má větší obsah vody tudíž nižší výhřevnost. Větší objem paliva má vyšší nároky na skladovací prostory. Palivo se musí upravovat (sušení, tvarování atd.). Je zde poměrně složitá manipulace s palivem ve srovnání s plynem, elektřinou a lehkými topnými oleji.
ZDROJE BIOPLYNU. Nejčastěji energeticky využívaný bioplyn pochází ze zemědělských prostředků (hnůj, kejda) a odpadového hospodářství (skládky odpadů).